Odvolací soud otevřel šéfce francouzského Národního sdružení cestu do prezidentských voleb.
Francouzská politička Marine Le Penová se navzdory pravomocnému odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků vrací do centra prezidentského klání.
Rozhodnutí odvolacího soudu, který jí výrazně zmírnil původní trest, znamená, že předsedkyně poslaneckého klubu Národního sdružení (Rassemblement National) může kandidovat v prezidentských volbách na jaře roku 2027. Verdikt představuje významný zlom nejen pro samotnou Le Penovou, ale i pro francouzskou politiku. Ještě před několika měsíci se zdálo, že její dlouholetá prezidentská ambice definitivně skončila. Nyní se však znovu stává jednou z hlavních kandidátek na nejvyšší ústavní funkci.
Odvolací soud: Le Penová může kandidovat
Původní rozsudek z března 2025 znamenal pro Marine Le Penovou tvrdou politickou ránu. Soud jí tehdy uložil čtyřletý trest odnětí svobody, z něhož byla část podmíněná, pokutu 100 tisíc eur a především pětiletý zákaz ucházet se o volené funkce s okamžitou platností. Pokud by tento rozsudek zůstal v platnosti, nemohla by kandidovat ani v prezidentských volbách v roce 2027. Odvolací soud však nyní trest podstatně upravil. Le Penová byla odsouzena ke třem letům vězení, přičemž dva roky jsou podmíněně odloženy a jeden rok má vykonat formou domácího vězení s elektronickým monitoringem. Zachována zůstala také pokuta ve výši 100 tisíc eur.
Z hlediska politické budoucnosti byl však nejdůležitější jiný aspekt rozsudku. Zákaz kandidatury byl zkrácen na 45 měsíců, z nichž je 30 měsíců podmíněně odloženo. Protože nepodmíněná část již mezitím uplynula od prvního rozsudku, může Le Penová podle současného právního stavu znovu kandidovat.
Potvrzení kandidatury
Le Penová na rozhodnutí soudu reagovala bezprostředně. Ještě v den vynesení rozsudku oznámila, že se hodlá ucházet o prezidentský úřad, a zároveň potvrdila, že podá dovolání k nejvyššímu kasačnímu soudu. Jde o poměrně odvážný krok. Kasační soud totiž nepřezkoumává skutkový stav případu, ale posuzuje správnost právního postupu nižších soudů. Pokud by rozhodnutí zrušil, mohla by se celá kauza znovu otevřít a načasování případného nového řízení by mohlo zasáhnout přímo do volební kampaně. Případ se týká financování asistentů poslanců Evropského parlamentu.
Francouzské soudy dospěly k závěru, že část prostředků určených na práci parlamentních asistentů byla využívána k činnosti Národního sdružení ve Francii, což bylo podle obžaloby v rozporu s pravidly Evropského parlamentu. Soud označil porušení pravidel za závažné, zároveň však při rozhodování o trestu přihlédl k řadě okolností a zvolil mírnější sankce než v prvním stupni. Samotná Le Penová dlouhodobě odmítá, že by se dopustila trestné činnosti. Tvrdí, že jde o politicky motivovaný proces a že systém zaměstnávání asistentů byl v minulosti běžnou praxí i u některých dalších evropských politických uskupení. Soudy však tuto argumentaci nepřijaly.
Debata o vztahu justice a politiky
Celá kauza znovu otevřela širší debatu o vztahu justice a politiky. Podobné diskuse se v posledních letech objevily i v dalších zemích, například ve Spojených státech, Rumunsku, Brazílii nebo Izraeli, kde trestní řízení vedená proti významným politikům vyvolávala otázky, nakolik mohou soudní procesy zasahovat do politického života.
Navzdory odsouzení zůstává Marine Le Penová jednou z nejvýraznějších osobností francouzské politiky. Národní sdružení v posledních letech postupně rozšiřovalo svou voličskou základnu a stalo se jednou z nejsilnějších politických sil v zemi. Strana těží zejména z témat migrace, bezpečnosti, kupní síly domácností a kritiky některých politik Evropské unie.
Le Penová se zároveň v posledních letech snažila zmírnit image své strany, kterou dlouhá léta spojovala veřejnost s jejím otcem Jeanem-Marie Le Penem. Tento proces, označovaný jako „dédiabolisation“ (odstranění obrazu extremistické strany), pomohl Národnímu sdružení oslovit širší okruh voličů.
Rozhodnutí odvolacího soudu výrazně změnilo výchozí situaci před prezidentskými volbami v roce 2027. Ještě nedávno se zdálo pravděpodobné, že si francouzská krajní pravice bude muset hledat nového kandidáta. Nyní se do čela kampaně znovu vrací politička, která se o prezidentský úřad ucházela již třikrát a v roce 2022 postoupila až do druhého kola.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.