Nikl a hnojiva zůstávají hlavním dovozním zbožím z Ruska a souvisí se snahami finského průmyslu udržet si ekonomickou stabilitu.
Finské dovozy z Ruska v první polovině letošního roku vzrostly, přestože Evropská unie postupně zpřísňuje sankce uvalené na Rusko po jeho rozsáhlé invazi na Ukrajinu. Podle údajů finských celních orgánů činila hodnota dovozu za první čtyři měsíce roku 285 milionů eur, což je asi o pět procent více než ve stejném období loňska.
Celkový objem dovozu z Ruska se od roku 2022 výrazně snížil – z přibližně devíti miliard eur ročně na zhruba jednu miliardu. Přesto Finsko stále dováží některé produkty, které nejsou sankcemi dotčeny. Zároveň se ukazuje, že některé firmy pokračují v nelegálním dovozu či vývozu zboží, na které se vztahují sankce.
Nikl a hnojiva
Největší část dovozu podle hodnoty tvoří nikl a výrobky z něj. Podle hmotnosti je nejčastěji dováženou komoditou amoniak, který se používá při výrobě hnojiv. Jeho dovoz však v posledních týdnech prudce klesá kvůli novým sankcím EU a zvýšeným celním poplatkům za přepravu po ruské železnici. Od začátku července Finsko zcela zastavilo dovoz minerálních hnojiv z Ruska po železnici.
Struktura finského dovozu z Ruska je dnes výrazně odlišná od stavu před invazí. Evropská unie mezitím dále zpřísňuje sankční rámec. V roce 2026 přijala již 21. balík sankcí, který rozšiřuje omezení v energetice, bankovnictví, kryptoměnách, exportních kontrolách a zasahuje také tzv. „shadow fleet“, tedy lodě obcházející ropné sankce. EU navíc prodloužila platnost ekonomických sankcí až do července 2027, což potvrzuje jejich dlouhodobý charakter.
Nové nástroje se zaměřují i na boj proti obcházení sankcí přes třetí země, například Kyrgyzstán, kde reexporty do Ruska vzrostly o více než tisíc procent. Tyto kroky mají dopad i na Finsko, protože omezují možnosti ruských subjektů využívat severní obchodní trasy k obcházení sankcí.
Ekonomika versus politika
Finsko se tak ocitá v situaci, kdy musí pečlivě vyvažovat své ekonomické zájmy s politickými závazky. Dovoz nesankcionovaných komodit umožňuje finskému průmyslu udržet stabilitu, ale zároveň vyvolává reputační rizika, protože i legální obchod s Ruskem může být vnímán jako oslabení politického tlaku na Moskvu. Finské orgány navíc čelí kritice kvůli případům nelegálního dovozu či vývozu sankcionovaného zboží, což zvyšuje tlak na posílení kontrolních mechanismů.
Psali jsme:
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.