Korunní princ Saúdské Arábie varuje před destabilizací celého regionu a vyzývá Donalda Trumpa k návratu k diplomacii.
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem v posledních dnech opět prudce vzrostlo. Přestože americký prezident Donald Trump ještě v sobotu hovořil o možnosti rozsáhlé vojenské operace proti Teheránu, o několik hodin později oznámil pozastavení plánovaných útoků a naznačil možnost obnovení diplomatických jednání.
Saúdi chtějí návrat k diplomacii
Významnou roli v tomto obratu mohlo sehrát také úsilí Saúdské Arábie. Korunní princ Mohammed bin Salmán během telefonického rozhovoru s Donaldem Trumpem zdůraznil, že dalším krokům by měla předcházet snaha o uklidnění situace a návrat k diplomacii. Podle oficiálního vyjádření Rijád vyzval Washington, aby učinil vše pro omezení další eskalace a zabránil rozšíření konfliktu do dalších částí Blízkého východu. Saúdská Arábie se dlouhodobě snaží vyvažovat své vztahy se Spojenými státy i s Íránem.
Přestože obě země po desetiletí stály na opačných stranách regionálních sporů, v posledních letech se Rijád pokouší o pragmatičtější přístup. Důvod je zřejmý – případná válka by zasáhla nejen Írán, ale také státy Perského zálivu, jejichž ekonomika je úzce propojena s těžbou a vývozem ropy a zemního plynu. Saúdské vedení se obává především scénáře, v němž by se Írán rozhodl odpovědět útoky na ropnou infrastrukturu v sousedních zemích. Podobné incidenty už region zažil v minulosti a jejich důsledkem byl prudký růst cen energií a zvýšená nejistota na světových trzích.
Húsiové jako problém
Situaci navíc komplikují útoky jemenských povstalců Húsíů, kteří jsou považováni za spojence Teheránu. V posledních týdnech zesílily také jejich výhrůžky narušením námořní dopravy v Rudém moři. Jedním z nejcitlivějších témat současného konfliktu zůstává Hormuzský průliv, úzký námořní koridor spojující Perský záliv s Indickým oceánem. Touto trasou prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou a významná část dodávek zkapalněného zemního plynu. Jakékoli omezení dopravy by se téměř okamžitě projevilo růstem cen pohonných hmot, zvýšením nákladů na dopravu a dalším tlakem na inflaci v mnoha zemích světa. Právě obava z těchto důsledků vede řadu regionálních mocností k tomu, aby prosazovaly spíše diplomatické řešení než otevřenou vojenskou konfrontaci.
Trump mění názory po hodinách
Prezident Donald Trump během několika hodin vystřídal dva zcela odlišné postoje. Nejprve hovořil o bezprecedentním použití síly proti Íránu a zdůrazňoval připravenost americké armády k okamžité akci. Následně však oznámil, že další údery odkládá, protože se objevila možnost dohody. Podle amerického prezidenta by součástí budoucího ujednání mohlo být obnovení bezpečného provozu v Hormuzském průlivu, omezení íránského jaderného programu a zapojení Izraele do širšího bezpečnostního uspořádání regionu. Íránská strana však podobná tvrzení odmítla. Teherán popřel, že by požádal o příměří nebo usiloval o přerušení bojů, a zároveň oznámil, že jeho ozbrojené síly zůstávají v plné pohotovosti.
K úpravě zpravodajských článků používáme služeb AI.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.