Evropa a Japonsko stojí z politických důvodů stranou využití Severní mořské cesty, která je alternativou nestabilního Suezského kanálu a Rudého moře.
Čína a nově také Jižní Korea stále intenzivněji obracejí k Severní mořské cestě podél ruského arktického pobřeží jako k alternativě k tradiční trase přes Suezský průplav, píše Scott Foster v analýze pro Asia Times. Impulzem je nejen snaha zkrátit dobu přepravy mezi Asií a Evropou, ale také omezit rizika spojená s nestabilitou na Blízkém východě a útoky na lodní dopravu v oblasti Rudého moře.
Z Číny do Británie za 25 dní
Autor uvádí jako příklad čínskou společnost Sea Legend Shipping, jejíž loď Dubai Tower doplula z čínského přístavu Ningbo-Zhoushan do britského Teesportu za 25 dní. Na palubě vezla elektromobily, baterie, zařízení pro obnovitelné zdroje energie a další průmyslové zboží.
Čína podle článku plánuje vyslat po této trase ještě několik dalších plavidel a buduje zároveň logistickou síť evropských přístavů, která má zajistit rychlejší vykládku a nižší náklady. Severní mořská cesta je přitom prezentována jako součást širší čínské strategie propojující projekt Pásu a stezky s takzvanou Polární hedvábnou stezkou.
Jižní Korea následuje
Podobným směrem jako Čina se vydává i Jižní Korea. Korejská loď PanStar Arco letos poprvé po deseti letech otestovala trasu do Evropy přes Arktidu. Díky tomu dokázala zkrátit cestu přibližně o dvacet dní oproti běžné plavbě přes Suez. Trasa měří asi 13 tisíc kilometrů, což je zhruba o třetinu méně než tradiční spojení.
Korejská vláda proto zkoumá ekonomickou životaschopnost arktických tras a uvažuje o jejich širším využití ve 30. letech, kdy by mohly posílit konkurenceschopnost korejského lodního průmyslu a přístavů v Busanu a Ulsanu.
Geopolitika změny obchodních tras
Autor v analýze zdůrazňuje geopolitický rozměr celé změny. Zatímco Čína a Jižní Korea vnímají Arktidu jako novou obchodní příležitost, Japonsko se podle autora drží stranou kvůli zhoršeným vztahům s Ruskem po podpoře Ukrajiny. Evropské lodní společnosti pak trasu využívají jen omezeně, a to z politických i ekologických důvodů.
Foster proto dochází k závěru, že právě čínské a korejské firmy mohou v následujících letech těžit z výhody kratšího spojení mezi Asií a Evropou a získat významný náskok v mezinárodní dopravě.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.