Jednomyslnost ohledně přijetí do EU by zůstala zachována pouze na samém počátku a na konci přístupového procesu.
Evropská komise plánuje navrhnout zásadní reformu rozhodovacích procesů v Evropské unii, jejímž cílem je obcházet národní práva veta a posílit záruky dodržování právního státu. Tato opatření mají připravit unii na přijetí nových členů, jako jsou Černá Hora či Albánie, přičemž předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová hodlá tento plán představit bez nutnosti měnit Lisabonskou smlouvu.
Zrychlení integrace
Podle interních dokumentů Strategie rozšiřování by se při schvalování jednotlivých mezikroků v přístupových rozhovorech kandidátských zemí měly využít takzvané přemosťovací doložky (passerelle clauses). Ty by umožnily trvale nahradit požadavek na jednomyslnost hlasováním kvalifikovanou většinou, což by mohlo výrazně zrychlit integraci zemí, jako jsou Ukrajina, Černá Hora nebo Severní Makedonie, které dosud čelí blokádám ze strany jednotlivých členských států.
Záchranná brzda má ochránit „zásadní národní zájmy“
Jednomyslnost by zůstala zachována pouze na samém počátku a na konci přístupového procesu. Aby se zmírnily obavy členských států ze ztráty veta, návrh počítá s možností aktivace „záchranné brzdy“ v případech, kdy by byly ohroženy zásadní národní zájmy. Hlasování kvalifikovanou většinou by se mělo rozšířit i na další oblasti, například na sankce, lidská práva, obranu, bezpečnost či potírání daňových úniků.
Návrh však pravděpodobně narazí na odpor stávajících členských států. Kontroverzi vyvolává především plán na snížení počtu eurokomisařů v rozšířené Unii, podle něhož by svého zástupce v Komisi měly jen dvě třetiny členských zemí. To by znevýhodnilo zejména menší státy, přičemž například Irsko by se v takovém případě muselo vzdát své právní záruky na jednoho národního komisaře.
Zvýšený dohled nad novými členy
Vůči novým členům Komise navrhuje zavedení přísnějších pravidel a zkušební doby v délce deseti nebo více let, během níž by podléhali zvýšenému dohledu. V případě porušování demokratických a právních standardů by nováčkům hrozilo pozastavení hlasovacích práv v Radě nebo finanční sankce.
Nové členské země by zároveň musely podepsat právně závazný závazek, že nebudou blokovat rozhodnutí ostatních členů EU, a ještě před samotným vstupem do Unie by se musely připojit k Úřadu evropského veřejného žalobce.