Kde najít pevný bod? Svět v pohybu, válka, volby a geopolitika

Další pondělní glosář Ilony Švihlíkové. Co přinesl uplynulý týden? České volby, politické turbulence, tlak Donalda Trumpa na evropské strategické zásoby, válka a Ukrajina, zhoršující se vztahy Ruska a Japonska, situace na Blízkém východě a prezidentské volby v Brazílii.

Přepis pomocí AI:

Dobrý den, je tu další pondělní glosář a spolu s ním ohlédnutí za uplynulým týdnem ve znamení plného babího léta. Vltava má 14 stupňů, a protože mám narozeniny stejně jako Jiří Suchý, tak jsem si moc užila můj oblíbený film Kdyby tisíc klarinetů. A docela jsem se divila, že byl vůbec odvysílán, protože je to velmi, ale velmi pacifistický film.

A možná si vzpomenete, že je tam postava, kterou ztvárnil Vlastimil Brodský, která tam ke konci filmu huláká, jak je mír nemorální. A má u toho masku klauna. Já jsem si vybavila Vetchého a Řehku, říkám na novinu.

No, co říct si dále k domovu, když už staneme u kulturní fronty, tak ta si opět rozdávala ceny, což si s velkou chutí nechám ujít. Buď je tam přiblblý tanec z komerční licenci, anebo si nám dávají ceny. To je ta veřejnoprávní služba, za kterou máme platit.

Prezident neumí plánovat a odjede si na volby na dovolenou. Velké téma posledních dnů. Asi té dovolené měl málo.

Prozatím, bohužel, vůči zelenému mužikovi na Hradě, který funguje jako lobbista pana Strnada, nevidíme proti kandidáta, tedy kromě Miloše Zemana, který o tom uvažuje, nebo žertuje, nebo mu dělá dobře, že spoustu lidí naštve. Jak ho znám, typla bych variantu číslo 3.

I u nás na Praze 12 zuří volební kampaně, rozdávají se nápoje, klíčenky, buřty. Já si na tohle nepotrpím, patřím k té vychýlené menšině, která se jednak stará o programy, ale hlavně průběžně sleduje, co se děje, co kdo dělá a patřím dlouhodobě k návštěvníkům řady akcí ve svém bydlišti, zejména těch kulturních.

Každopádně popřeju šťastnou ruku ve volbách, nezapomeňte, že můžete panašovat, to znamená, nemusíte volit jednotlivé strany, ale můžete preferovat jednotlivé kandidáty i z vícerostran. No a pak jsou taky samozřejmě někde volby do Senátu, tady připomenu článek Oskara Krejčího.

K důležitým ekonomickým zprávám u prvního týdne patří tlak amerického prezidenta Trumpa na země Evropské unie a také na Velkou Británii, aby uvolnili naftu ze svých strategických zásobníků.

Této problematice chci věnovat také video na mém YouTube kanálu Ilona Švihlíková Official. My jsme informovali velmi rychle o tom uvolnění jak surové ropy, tak i nafty, a právě nafta je dnes tedy tím největším problémem.

Také se konal mezinárodní diskuzní klub Valdai, sledovala jsem kousek s otázkami na ruského prezidenta, například se také ptal iránský profesor Marandy. Jsem ráda, že žije. Pamatuji si, jak na začátku konfliktu na něj Izrael vypsal odměnu, tak na Valdaji byl živ a zdráv. Vidíme, že nicméně země Evropské unie jsou s tím dosavadním vedením a spol celá neschopné změnit přístup a dávají dále podporu, už ani bych neřekla Ukrajině, ale prostě Zelenského režimu.

I Mertz, který je pod obrovským domácím tlakem kvůli velmi chabým výsledkům CDU v posledních volbách, tak se nám vyjevil v Kyjevě a musel dodat Zelenskému neochvějnou podporu. Jestli pak si všichni ti lídři uvědomují, že když padne Zelenskyj, padnou taky. Asi ne.

K tomu se dále vyhrocují vztahy mezi ruském a japonském. Odkaz japonského premiéra Abeho je v troskách. Zahraniční politika japonská je zajímavá.

Premiérka Takaiči očividně chce si najednou masivně znepřátelit Rusko i Čínu, což tedy nepovažuji za chytrou politiku z hlediska japonského a geopolitiky a pozice už vůbec ne, ale holce tak rozhodla. Z ekonomických témat připomenu článek o problematice spotřebního uvěřování, který pro nás zpracoval Vláďa Kolman.
Já jsem v grafu týdne upozornila na rostoucí cenu zemního plynu a také to byl Jirka Malínský. Jeho seriál docela zaujal. Věnuje se knihám, které mapují náš nejen ekonomický vývoj a máte je spjaty se jmény ekonomů Jaroslava Ungermana a Jaroslava Šulce.

Od protestů ve Francii po neutěšenou situaci v západní Házy, kde stále není jasné, co bude, nebude s Íránem Hormuzem Bab Almandavem a kde se americká vojska stahují s Iráku, i když si nechávají plnou kontrolu nad jeho ropnými příjmy. Celý svět je v pohybu a v Brazílii se konají prezidentské volby. Možná ve chvíli, kdy budete poslouchat tento podcast, tak už víte, kdo ty volby vyhrál. Zdá se jasné, že Spojené státy velmi silně intervenovaly, aby uspěli jejich kůň Bolsonaro nikoliv Lula da Silva.

Bolsonaro je taková verze Mileie z Argentiny, možná je menší blázen, ale upřímně si tím nejsem zcela jistá. Každopádně je velmi oddán Spojeným státům, postavil se třeba proti své vlastní zemi ohledně systému PICS. V Latinské Americe se to neustále mele z tohohle hlízka nahoru a dolů a zdá se, že odkazy některých velkých postav, ať už je to Simon Bolívar nebo Hugo Chávez, jsou někdy zcela zapomenuty, aby se potom zase tak nějak vyhrabali.

To je jeden z důvodů, proč vlastně Latinská Amerika s tou gravitací, kterou má vůči Spojeným státům, se tak nějak pořád nemůže vymanit z té pozice minimálně semiperiferie.

Kde v tomto všem hemžení najít pevný bod? Svádí mě to říci, že to je náš !Argument, který vychází tak, jako vychází slunce. Ten by měl být jedním z nich. Ale jinak upřímně člověk si ho musí najít v sobě, což je ta nejtěžší celou životní práce, ukotvit sám sebe v neustále měnícím se světě, ve kterém se téměř každý týden zjevuje nějaké jiné strašidlo.

Ale naštěstí tu a tam jsou i dobré zprávy. A já doufám, že vám jich zase pár budu moci přinést příští týden, zatím brzy na slyšenou.

Přepis neprochází jazykovou korekturou. Děkujeme za pochopení.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.