Veronika Sušová-Salminen komentuje poslední vývoj na Ukrajině – proniknutí Michaila Saakašviliho s neplatným pasem na území Ukrajiny a vznikající politickou alianci proti stále méně populárnímu prezidentovi, který udělal možná zásadní chybu v úřadě.
Skutečnost, že se politická kultura Ukrajiny mění – navzdory reformní rétorice, armádě poradců, investicím i konkrétním změnám – velmi pomalu dokazuje nejen řada expertních zpráv z poslední doby (viz zde, zde nebo zde), ale i samotné, okem viditelné kroky hlavních aktérů. Naposledy prezident Ukrajiny Petro Porošenko v červenci překvapil bleskovým zrušením občanství bývalého prezidenta Gruzie, bývalého gubernátora Oděské oblasti a očividně i svého bývalého přítele Michaila Saakašviliho
Tohle může Porošenka bolet
Ukrajinský prezident Porošenko si tak uvařil docela horkou a těžko stravitelnou polévku. Posuďte sami: Saakašvili byl v době zbavení občanství zrovna v USA, kde situace okamžitě využil k mediálnímu útoku na Porošenka via televizní stanice CNN, následně se vydal do Polska, přičemž orgány USA i Polska Porošenkovo rozhodnutí evidentně ignorovaly a Saakašvili tak cestoval s ukrajinským (neplatným) pasem. Bez problémů, jak nezapomenul komentovat na několika dalších západních kanálech (BBC, France24 atp.), kde hlasitě kritizoval Porošenka a jeho politiku.
Saakašviliho návrat na Ukrajinu v podobě zorganizované show, na které je Saakašvili specialista, postavil navíc Kyjev do nevýhodné pozice – jeho vydání do země totiž po Kyjevu vyžaduje Gruzie. Jenže – jak se zdá – pokud k tomu kroku Porošenko přistoupí, nepotěší to nejspíš Saakašviliho americké spojence. Mezi jinými k nim patří vlivný republikánský senátor John McCain. Například bývalý americký velvyslanec na Ukrajině už diplomaticky řekl, že celá kauza s odnětím občanství poškodila image Ukrajiny.
A jako třešnička na dortu se celé akce „návrat ukrajinského patriota“ Saakašviliho zúčastnila největší Porošenkova rivalka a plynová princezna (přezdívka podle toho, že na dovozech ruského plynu – ano ruského! – vydělala svoje miliardy) Julia Tymošenková. V nejhorším případě tak celá kauza Saakašvili zavání předčasnými volbami, na které si brousí zuby roztříštěná opozice v rámci strategie „kuj železo, dokud je horké“. Ve Lvově, kam Saakašvili v doprovodu Tymošenkové přijel po násilném překročení hranice Ukrajiny, se oba setkali s dalším Porošenkovým rivalem Adrejem Sadovým, jehož strana Svépomoc z Porošenkovy vlády už před časem odešla do opozice. Saakašvili se spolu se Sadovým pokoušel domluvit politickou spolupráci už v minulosti. Zatím neúspěšně.
Vedle těchto dvou nesourodých hráčů se kolem Saakašviliho a jeho strany Hnutí nových sil objevily tváře z politické strany UKROP, za kterou stojí ukrajinský oligarcha, svého času v módu příměří s Porošenkem, Ihor Kolomojskij, šéf antikorupčního hnutí Valentin Nalivajčenko a další…Prostě kauza vrátila Saakašvliho aspoň pro nyní na politickou mapu Ukrajiny.
Podle posledních zpráv, určitě k velké radosti Kyjeva, se Michail Saakašvili vydá na turné po ukrajinských městech čili, řečeno jinak, zahájil na vlně Porošenkem darované popularity, de facto předvolební kampaň. Úřady zatím vyčkávají s tím, že „vyšetřování“ teprve začalo. Ovšem zatčení Gruzínce moc dobře vypadat nebude. Vyvrcholením toho všeho bylo odhalení dalších plánů Saakašviliho – těmi není nic menšího než blokáda ukrajinského parlamentu – Věrchovní rady.
Politický boj postaru?
O skutečných motivech Porošenkova rozhodnutí odpálit neřízenou střelu v podobě hlučného a píárově zdatného Gruzínce, se dá jen spekulovat.
Nicméně pokud se jednalo o pokus zbavit se viditelného kritika a možného politického konkurenta, tak jsme tam, kde už jsme byli. A sledujeme upgradovanou formu politického boje, kterou mnozí hlasitě kritizují v Rusku: tj. politický předvýběr kandidátů a protivníků, který zvýhodňuje držitele moci a využívá stát k udržení se u moci prostřednictvím takto „řízených“ voleb.
Ukrajinský liberální tisk, který už dávno Porošenka otevřeně kritizuje za návrat ke starým jakunovyčovským manýrům (starého psa novým kouskům nenaučíš, v což ovšem evidentně uvěřil Majdan i voliči, zatímco to velkoryse ignorovali paternalističtí politici EU). Už nyní se nutně spekuluje o tom, že je tu možnost vzniku proti-porošenkovské koalice s odkazy na nový Majdan (na což turné Saakašviliho může cílit). Tedy, z hlediska strategie se bude nyní Porošenkova klika snažit o to takové snahy rychle neutralizovat. Ovšem, je jasné, že první kolo Porošenko prohrál. Ztratil tvář a bezprostřední píárové i politické škody nejsou malé.
Podle ukrajinského politologa Vladimira Fesenka ale nejde jenom o škody pro Porošenkův mocenský blok, ale také o ty obecnější. Fesenko vidí hlavní riziko celé situace v tom, že se v zemi projevují anarchistické tendence, které ohrožují stát. Míní tím nikoliv občanskou neposlušnost, ale fakt, že k překročení státní hranice došlo nelegálně a násilně, a tedy formou narušování státních pravidel a institucí. A jako první prvek této tendence zmiňuje obchodní blokádu Donbasu. Ukazuje se, že v expertní komunitě se čtvrtý rok od Majdanu objevuje poptávka pro vládě práva a institucí… Revoluce skončila – formální pravidla se ale porušují nadále, přičemž nikoliv náhodně ale v rámci politiky (na jednu stranu je tu podezření z toho, že Porošenko jednal svévolně; na druhé Saakašvili nelegálně překročil hranici za podpory poslanců parlamentu a lídryně hlavní opoziční strany!).
K možnosti, o které se na Ukrajině už spekuluje a která by vedla k novému dělení moci – Tymošenková prezidentkou a Saakašvili premiérem je nyní ještě daleko. Dá se čekat, že Porošenko a jeho spojenci svoje poslední slovo neřekli. A Saakašvili, jenž podle posledních zpráv z dnešního rána odjel ze Lvova neznámo kam a do hry vsadil de facto všechno, už vůbec ne. Uvidíme, jak moc evropsky se toto kolo politického boje na Ukrajině povede a zda jeho staronové obsazení překoná samo sebe. Zvyk je, bohužel pro Ukrajinu a její občany, železná košile.
Ilustrační obrázek: Autor – U.S. Department of State from United States – Ukrainian President Poroshenko Addresses Reporters at a News Conference with Secretary Kerry at the Bankova in Kyiv, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=49981901