ECB/Brusel. ECB se rozhodla nezměnit klíčové úrokové sazby a také zachovat současný program nákupu aktiv (kvantitativní uvolňování). Do března se bude jednat o 80 miliard euro měsíčně a od dubna do prosince 2017 se částka snižuje na 60 miliard euro měsíčně.
Guvernér Mario Draghi upozornil na nárůst míry inflace, které je dané do značné míry cenami energií. Ekonomická analýza zmiňovala ekonomickou expanzi, podporu domácí poptávky, dynamiku úvěrů atd. Navýšení HIPC (harmonizovaný index spotřebitelských cen) z 0,6 % na 1,1 % v prosinci 2016 toto indikuje.
Šéf ECB Draghi zopakoval, že je potřeba, aby se k úsilí o ekonomické oživení přidaly i další politiky, a to jak na národní, tak i nadnárodní úrovni. Zopakoval své časté téma strukturálních reforem, nutnost zvýšit odolnost ekonomik, zvýšení investic, produktivity a také zlepšení veřejné infrastruktury.Což se obecně týká růstu přátelské fiskální politiky.
Častým tématem následné tiskové konference bylo trvání měnové politiky i vzhledem k rozdílnosti měr inflace mezi jednotlivými zeměmi. I proto Draghi zdůraznil, že cíle ECB se pohybují ve středním horizontu, konvergence k inflačnímu cíli musí být trvalá a samoudržitelná (tj. fungovat i bez měnové politiky), a musí se týkat celé Eurozóny. Tato kritéria jsou vzhledem k současnému vývoji velmi důležitá.
Draghi si následně pochválil politiku ECB (od růstu, vzniku nových pracovních míst až po vysokou důvěru spotřebitelů). Rozdílnost v míře inflace nechápe jako problém a označil ji za zvládnutelnou.
Na časté dotazy ohledně německé pozice (Německo zaznamenalo vyšší míru inflace, 1,7 %), Draghi opakovaně zdůraznil, že zotavení celé Eurozóny je také v zájmu Německa a že je třeba mít trpělivost.
Draghi nicméně přiznal, že rizika deflace (tj. pokles cenové hladiny) do značné míry zmizela a že inflace v Německu vzrostla více, než se čekalo.