Přečetli jsme: Shrnujeme to hlavní z projevu prezidenta Vladimira Putina na plenárním zasedání Valdajského klubu.
Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil tradičně na plénu zasedání Valdajského klubu, kde mluvil o problémech mezinárodních vztahů a budoucnosti světového pořádku. Putin v projevu v podstatě zopakoval základní teze zahraniční politiky Ruska – důraz na velmocenskou rovnováhu, suverenitu, kritiku Západu a podpora OSN i uspořádání Rady bezpečnosti. Vedle toho nezvykle jasně definoval velmoc jako vědecky a technologicky vyspělou zemi.
Svět vstoupil do epochy rychlých proměn, pro které je charakteristická napjatá dynamika ve vnitřním životě zemí, technologická revoluce a s tím i změny na mezinárodní scéně, otevřel svůj proslov Putin. Konkurence o místo ve světové hierarchii se dle Putina zvětšuje. Přitom ale staré recepty na uspořádání světových poměrů nefungují, ale nové nejsou ještě vypracované.
Odlišné zájmy států jsou normální, důležitá je rovnováha
Je jasné, že zájmy států nejsou shodné a je to normální. U hlavních velmocí jsou odlišná vidění světa a geopolitické strategie – to všechno tu bylo vždy, připomenul dále. Je to neměnná podstata mezinárodních vztahů, které stojí na vzájemnosti a konkurenci.
Putin zdůraznil, že v případě narušení rovnováhy vznikají konflikty a samotné následování společných pravidel je zpochybněno. To se potom promítá dále a vede k nárůstu extrémismu, chaosu a barbarství. Situace na Blízkém východě to ukázala dostatečně. Místo boje proti terorismu se tento boj jen imituje a některé země se tu snaží o to, aby se chaos v tomto regionu stal permanentním. Někdo má dojem, že chaosem je možné vládnout, řekl ruský prezident.
Putin prezentoval ruskou politiku v Sýrii jako pozitivní příklad konstruktivní politiky a zdůraznil, že Rusko a jeho spojenci tu jednají v rámci mezinárodního práva.
Jako další příklad zmínil Putin Severní Koreu. Odsoudil na prvním místě jaderný program země a opakoval, že Rusko vyplňuje resoluce RB OSN. Nicméně varoval před tlačením Pchjongjangu do kouta a hájil dialog jako cestu k řešení. Režim Severní Koreje se někomu může nebo nemusí líbit, ale je to suverénní země, dodal. Rusko vždy, řekl dále ruský lídr, podporovalo civilizovaný způsob řešení konfliktů.
Od Katalánska zpět ke Kosovu
Ruská pozice k politické krizi ve Španělsku je ta, že se jedná o vnitřní problém Španělska a jako takový musí být řešen. Putin ale v souvislosti s tím sdělil, že o možnostech separatismu měla EU a další země přemýšlet už dříve. V době, kdy se rozpady některých zemí v Evropě, vítali. Konkrétně Putin zmínil vznik Kosova a jeho odtržení od Srbska.
A vedle toho zmínil Putin otázku Krymu. Ukazuje se, že podle některých “našich kolegů” tu máme “správné” bojovníky za nezávislost a svobodu a potom “separatisty”, kteří nemohou prosadit svoje práva, dokonce ani prostřednictvím demokratických mechanismů. Ruský prezident to viděl jako další případ dvojích metrů.
Politika zasahuje do tržních vztahů sankcemi
Straníci globalizace, řekl Putin dále, se mýlili v tom, když věřili, že vzájemná ekonomická provázanost odstraní konflikty a geopolitickou soutěž. Vzájemná provázanost stabilizuje, ale v poslední době bylo vidět mnoho příkladu toho, jak politika hrubě intervenuje do ekonomiky a tržních vztahů. Putin měl na mysli především sankce, a to konkrétně protiruské sankce Kongresu. Jak sdělil, cílem je zabránit energetickým projektům Jižního a Severního proudu, které jsou pro Evropu výhodné, jak formuloval ruský pohled na věc.
Putin dále zopakoval, že chápe odlišnosti zájmů jednotlivých zemí jako přirozené. Otázka je, jakými prostředky je tyto země brání. V dnešním světě nelze vyhrát na úkor druhých. Taková politika je nejen egoistická, míní ruský lídr, ale vede k nárůstu napětí, destabilizaci a posilování konfliktů. Cílem by mělo být budovat stabilní mírový řád, který by odpovídal výzvám, kterým lidstvo dnes čelí.
Putin dále zaměřil pozornost na dopady technologického pokroku, na automatizaci a digitalizaci, které podle něj vedou k hlubokým ekonomických, sociálním a kulturním i hodnotovým přeměnám.
Technologická vyspělost atributem velmoci
V tomto ohledu zdůraznil Putin, že vedle klasických geopolitických faktorů vlivů států jako jsou velikost území, vojenská síla a přírodní zdroje, se přidal další faktor – ten vědecko-technologický. Jeho význam narůstá, i když měl význam i v minulosti.
Podle Putinových slov není možné mít harmonickou budoucnost bez sociální odpovědnosti, bez svobody a spravedlnosti, bez respektu k tradičním etickým hodnotám, k důstojnosti člověka. Bez toho se svět může zvrhnout v totalitarismus, společnost kast, v konflikty a protivení.
Už dnes rostoucí nerovnosti utvářejí pro miliony lidí a celé národy pocit nespravedlnosti a důsledkem je potom radikalizace a snahy změnit postavení lidí jakýmikoliv prostředky.
Revoluce je deficitem odpovědnosti
V tomto bodě se Vladimir Putin věnoval výročí ruské revoluce v roce 1917. Revoluce je podle Putina vždy deficitem odpovědnosti – a to jak těmi, kteří se snažili konzervovat a brzdit změny, ale i u těch, kteří se snažili dostihnout změn.
Výsledky ruské revoluce byly nejednoznačné a jak jsou těsně spolu spojeny negativní i pozitivní výsledky. Podle Putina je třeba se ptát, zda nebylo možné rozvíjet se ne prostřednictvím revoluce, ale evoluce? Ne za cenu zničení státnosti, bez nemilosrdného ničení milionů lidských osud?, psal se.
Putin dále doplnil, že podstatou utopický model, který se snažil nový sovětský stát realizovat po roce 1917, dal stimul pro předefinování modelů po celém světě a dal život soupeření a konkurenci a výhody, ze kterých – tvrdí ruský lídr – měl výhody především Západ.
Putin nemluví jen o geopolitickém vítězství studené války. Mnohé západní úspěchy 20. století byly podle něj odpovědí na existenci SSSR, a to v oblasti reforem trhu, sociální sféry a posílení středních tříd.
Konec studené války neotevřel novou kapitolu dějin
A radikální změny 80. a 90. let mohly otevřít novou kapitolu dějin v době po rozpadu SSSR. Nicméně podle Putinovy interpretace k tomu nedošlo díky představě Západu o vlastním vítězství ve studené válce. Putin kritizoval to, že se Západ vměšoval do věcí suverénních zemí, exportoval demokracii podobně jako se SSSR snažil o export socialistickou revoluci. Setkali jsme se tak, připomíná Putin, s rozšířením NATO a novým členěním sfér vlivu, což vedlo k nárůstu vzájemné nedůvěry a pak posílení globální nerovnováhy.
V následující části Putin kritizoval nepřímo Západ za projevy egoismu, a to navzdory deklaracím a hovořil tak o podrývání nejen důvěry, ale také mezinárodních institucí a o devalvaci mezinárodních dvojstranných dohod. Konkrétním terčem jeho kritiky byly Spojené státy a jaderná spolupráce s Ruskem.
Na toto téma Putin navázal líčením ruského pohledu na spolupráci v této oblasti, na sérií smluv z let 1991-1993. Podle něj ruská strana celkově ukázala absolutně bezprecedentní otevřenost a důvěru a za to se mu dostalo “plného ignorování našich národních zájmů”.
Během začátku 21. století nastoupila podle Putina etapa spolupráce na rovné bázi spolu s USA – míní tím stále oblast jaderné spolupráce – ale ta byla ukončena USA v roce 2014, tvrdí Putin odchodem USA od “Dohody 123”.
Vedle jaderné sféry nechyběla zmínka o odchodu USA od dohody ABM (o antibalistických raketách) a od dalších dohod.
OSN má stále smysl, právo veta brzdí velmoci v avanturismu
Podle Putina lidstvo nikdy nemělo takové prostředky pro kontrolu přírody, prostoru a komunikace jako nyní, ale tato kontrola je roztříštěna mezi vlády, korporace i jednotlivce. A k tomu, aby byla taková kontrola zkoordinována je třeba velmi těžká práce, na které je Rusko připraveno se podílet.
Jaká je budoucnost mírového pořádku například v roce 2045, kdy bude OSN slavit 100 let? Putin podpořil smysl OSN jako organizace s univerzální legitimitou; sdělil, že pokusy umenšit její roli zkrachovaly a že se právě OSN musí stát v centrem mezinárodního systému a obecným cílem je posilovat její autoritu a výkonost. Nemá alternativu.
Právo veta v Radě bezpečnosti je dle Putinova názoru garancí proti neřádu a avanturismu velmocí, proti tomu, aby žádná velmoc nemohla dát svému agresivnímu jednání legitimnost. Reformy OSN jsou ale potřeba, řekl Putin, ale musí jít o reformy evoluční a postupné s většinovou podporou.
Jak Putin dále řekl, OSN sdružuje největší pocit suverénních zemí na světě. Zdůraznil dále potřebu respektovat suverenitu zemí i unikátní identitu každého národa.
Je to člověk, kdo je tvůrcem dějin, a to navzdory veškeré technice dneška, řekl v závěru. Lidé ji dělají úspěšnou nebo neúspěšnou. Je na světové společnosti, aby byl tento svět bezkonfliktní a prosperujícím.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Webová prezentace Prezidenta Ruské federace Kremlin. ru, http://www.kremlin.ru/events/president/news/55882/photos/50869