Přečetli jsme: Sestavování vlády v sousedním Rakousku doprovází diskuze o posílení přímé demokracie, kterou požadují Svobodní. Souběžně s tím se diskutuje o nákladech a smysluplnosti takového systému.
Svobodní, kteří budou tvořit koaliční vládu s rakouskými lidovci, kladou velký důraz na referenda, konstatuje článek Niny Weisersteinerové v novinách Der Standard. (Poznámka redakce: Článek přinášíme jako informaci o tom, jaká se k tématu referend vede debata v sousední zemi .)
Náklady na referendum jsou tak velké jako volby do Národní rady. Při novém uspořádání tyrkysově modré to může být dvanáct až sedmnáct milionů.
V oblasti referend není mezi lidovci a svobodnými shoda. Vyjednavač za lidovce uvedl, že „přivodit celou změnu systému nemůže jít ze dne na den.“
O co jde konkrétně: Svobodní chtějí, aby požadavek občanů, který získá podporů více než 4% občanů vyvolal lidové hlasování. Ale lidovci chtějí, aby hranice pro vyvolání referenda byla deset procent. A pak – vzhledem k určitému podílu účasti, o němž se ještě bude jednat – bylo závazné.
Změna ústavy tímto směrem není jen podle právníků dosti sporná, a bude potřeba na něj získat dvě třetiny hlasů v Národní radě.
Náklady na takovýto systém by nebyly malé.
Politologové odkazují na jedno ze dvou referend, které prozatím byly v Rakousku uspořádány a sice ten o přístupu k EU v roce 1994, do něhož ještě tehdejší červeno-černá koalice investovala miliony v PR kampani. Takže je možno počítat s tím, že referendum stojí deset až patnáct milionů euro. Do nákladů patří vytištění lístků, i úhrada nákladů obcím.
Požadavek občanů by byl další dva miliony, takže se celkově náklady mohou dostat až na 17 milionů eur. A k tomu patří i různé kampaně stran, které také daňový poplatník spolufinancuje.
Ústavní právník Theo Öhlinger varuje s tím, že právě Brexit je velmi špatným příkladem – nelze podle něj jen tak lehce zavést něco, co může mít zásadní dopady.
Právě Brexit totiž ukázal, že občané se před odevzdáním hlasů neseznámili dostatečně s argument „pro a proti“ a politici měli tendenci položit jen jednoduché otázky, protože „ty jsou populární.“
Ve Švýcarsku je zase vláda zavázána k tomu, aby před každým hlasováním do každé domácnosti dodala neutrální informační brožuru – a to je podle Öhlingera v Rakousku těžko představitelné.
Nevaruje ale jen Öhlinger. Také bývalý kancléř Wolfgang Schüssel, který radí mladému Kurzovi, vůbec není nadšen z toho, že by budoucí kancléř měl v této choulostivé záležitosti ustoupit Svobodným.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.