Reuters. Americké rozhodnutí o ukončení neutrality internetu činí z Evropské unie místo, které zaručuje největší trh, je neutralita pořád zachována. Jenže kritici tvrdí, že to tak je jen zdánlivě.
Podle stížnosti ochránců spotřebitelů v EU jsou evropské regulace často vykládány tak, že umožňují telekomunikačním firmám a dodavatelům internetu nabízet diskriminační přístup k aplikacím, počínaje sociálními sítěmi a konče hudbou nebo promítáním videí.
Podle ředitele asociace na ochranu digitálních práv v Portugalsku Eduarda Santose řada poskytovatelů využívá své postavení k tomu, aby dávali přednost některým službám před druhými, což omezuje spotřebitele, soutěž i inovace. Zákony jsou podle něj laxní a je to špatně.
Například to znamená, že operátoři sítí si neúčtují nic za data na populárních aplikacích, aby k nim nalákali více lidí. Praxe se nazývá “zero rating”.
Vedle toho například dochází k tomu, že někteří mobilní operátoři mají dvojí cenovou politiku u mobilních balíčků služeb, kterou vidí kritici jako ještě větší odklon od neutrality sítě.
Regulátoři i experti ale tvrdí, že tyto příklady nezakládají důvod pro to, abychom mohli hovořit hned o tom, že EU nemá neutralitu sítě. Evropské normy pořád zakazují operátorům blokovat přístup k aplikacím, což je něco, čeho se nyní kritici obávají v USA.
Tendencí ale je podle slov softwarového programátora Carlose Martinse, že firmy zkoušejí, jak daleko mohou zajít. Například italský mobilní operátor Wind Tre dostal letos zákaz nabízet svojí vlastní hudební aplikaci v rámci politiky “zero rating”. Italský regulátor v tomto případě citoval evropskou směrnici o neutralitě sítě.