Kemerovská tragédie a odcházení jednoho gubernátora

Veronika Sušová-Salminen píše o tom, proč musela ruská veřejnost v souvislosti s tragickým požárem obchodního centra čekat týden na odchod kemerovského gubernátora.

Tragédie v Kemerovu odhalila nejen, eufemisticky řečeno, nedostatky ve správě velkého obchodního objektu, ale také zamířila světlo reflektorů na kemerovského gubernátora Amana Tulejeva, který funkci vykonával od roku 1997. Ukázalo se, že těžce nemocný gubernátor už se nedokáže krizové situaci postavit a dopustil se řady osudných chyb v komunikaci (omluva „nahoru“ Putinovi, nepřítomnost u požáru, obvinění občanů shromážděných na smutečním mítinku pomalu z přípravy protistátního převratu). Kreml se však očividně nechtěl stát „rukou trestající“ a s jeho rychlým odvoláním otálel.

Kreml opakovaně odmítl otázku odvolání komentovat s tím, že kádrové změny nikdy předem nekomentuje, jen o nich informuje média a veřejnost.  Vladimir Putin kádrové změny přislíbil, ale až na základě prošetření celé tragédie, což se politicky rovnalo zahrání celé věci do (dočasného) autu. Obecně se očekávalo, že Tulejev rezignuje, to byl také scénář, ke kterému týden po tragédii v obchodním centru, tj. tuto neděli, nakonec došlo. Putin rezignaci gubernátora hned přijal.

Třiasedmdesátiletý Aman Tulejev je od roku jara 2017 těžce nemocný, což bylo při kemerovském emergentním setkání s Vladimirem Putinem očividné.

Aman Tulejev stál v čele Kemerovské oblasti už 20 let, to je i v dnešních ruských poměrech rekord. Fakticky představoval jednoho ze dvou posledních „jelcinovských“ gubernátorů. V regionální mocenské konstelaci, kde zastupoval vládní stranu Jednotné Rusko, měla jeho politická figura zřejmě těžkou váhu. Podle ratingu Fondu rozvoje občanské společnosti patřil k nejvíce efektivním gubernátorům v Rusku, což přinejmenším dokazuje, že jako politický operátor svou práci zvládal. Ještě v roce 2016 byl Tulejev na 4.-5. místě tohoto hodnocení a v roce 2014 obsadil dokonce 3.-4. místo. V ratingu kvality života se Kemerovská oblast v roce 2017 umístila na průměrném 56. místě, patřila ale mezi rekordmany v přebytku regionálního rozpočtu, v současných poměrech to znamenalo velkou výhodu. Kemerovská tragédie se stala nešťastnou tečkou za dlouhou kariérou Amana Tulejeva, kterou mimo jiné „věnčí“ celá řada vyznamenaní a medailí a několik pokusů o kandidaturu na prezidenta (v 90. letech a v roce 2000). Navíc stojí za povšimnutí, že ani nedávné zatčení jeho zástupce kvůli korupční kauze se postavení už nemocného kemerovského gubernátora nedotklo, přestože boj s korupcí a kádrová politika byly v uplynulých letech v Rusku poměrně prioritní a připravily několik gubernátorů nejen o křesla.

Druhý a mnohem viditelnější důvod, proč se na gubernátorův odchod čekalo celý týden, je spojený s Putinovou snahou jednat autonomně. Putinovo vyčkávání bylo zřejmě i reakcí na to, že se při vlně emocí, kterou tragédie přinesla, objevily požadavky občanů, aby byl Tulejev odvolán. Pokud by Vladimir Putin reagoval okamžitě, mohl by vzniknout dojem, že ztratil tvář.  Rychlým krokem by dal najevo, že tlak zdola a protesty mají, byť za specifických situací, politický smysl. Kremelský postoj se v dnešních podmínkách odvozuje od představy, že protesty jsou alter egem revoluce (barevné či jiné), která by učinila konec dnešní stabilitě.

Nedělní rezignace situaci vyřešila, Tulejev přiznal, že jeho rozhodnutí souvisí s tragickým požárem, a že jí vidí jako „jediné správné rozhodnutí“. Je ale třeba dodat, že oddalování rezignace signalizuje, že se jednalo o krok vynucený – navíc, jak informovala ruská média, je zde nápadná shoda s dalším pobytem šéfa Vyšetřovacího výboru Alexandra Bastrychina v Kemerovu.

Putinovo zdráhání rozhodnout rychle, na základě požadavků občanů a tlaku médií, dobře vystihuje jeho styl řízení – prezident jedná vždy autonomně, politickou odpovědnost za odchod musel Tulejev přijmout sám.

Poměrně příznačné je i to, že dočasným řízením regionu byl pověřen dosavadní Tulejevův zástupce Sergej Civiljev, což ukazuje na ochotu či snahu ponechat v řízení regionu určitou kontinuitu a nevsadit na technokratického „varjaga“, tj. na mladého technokrata odjinud. A ještě příznačnější je načasování nového zákona proti korupci, který navrhl právě v těchto dnech prezident. Potvrdil tak, že kemerovská tragédie nebyla výjimečným, ale spíše systémovým problémem.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.