Jak může EU udržet Írán u jaderné dohody? Především tím, že i nadále bude ekonomicky atraktivní pro Teherán a pro evropské firmy…
Ralph Sinna se věnuje pro ARD Tagesschau tématu záchrany íránské dohody. Jde totiž o hodně peněz. A evropské firmy měly v Íránu velké plány, Írán sám doufal v modernizaci země. A co teď?
EU se snaží udělat vše, aby Írán nezačal obohacovat uran k vojenským účelům. Předseda Komise Jean-Claude Juncker ví velmi dobře, že to se může povést jen tehdy, když i po vystoupení USA bude dohoda pro vládu v Teheránu ekonomicky atraktivní. A sice díky evropským firmám.
Jde například o investice francouzského Totalu, který by měl spolu s íránskou národní ropnou společností otevírat největší pole plynu na světě. Total také zaměstnává přes 7000 lidí v USA a doufá, že bude z Trumpových sankcí vyjmut. Pokud ne, pak bude šéf Totalu chtít nová pravidla, aby evropské investice v Íránu byly uchráněny.
Mluvčí Komise EU potvrdila, že se pracuje na plánech, jak ochránit zájmy evropských firem.
Protože pro evropské firmy je v sázce opravdu mnoho. Peugeot má podepsanou dohodu s íránským partnerem na 430 milionovou smlouvu. Je tu také Daimler Benz a jeho prodej nákladních aut, dánská farmaceutická firma Novo Nordisk, která chce v Iránu stavět výrobní zařízení.
Jenže všechny tři firmy jsou zároveň činné v USA. Jen takový Daimler zaměstnává v USA 24 000 lidí a chce v Alabamě investovat – ve výši miliard dolarů. Jenže jak mohou firmy doufat, že si udrží jak americký, tak íránský trh. Především poté, co tweetoval americký velvyslanec v Německu, by německé firmy měly z obchodů s Íránem ihned odejít.
Hned po podepsání dohody v roce 2015 se na trh vrhli němečtí podnikatelé. Například bavorští zástupci si otevřeli v Teheránu kancelář hned v září 2015. Je to i známka toho, kolik naději se vkládalo do íránských trhů. Kromě toho se v Bavorsku měla usadit také íránská banka, která by umožnila hladký peněžní transfer.
Protože právě převody peněz mezi Íránem a Evropou byly problém už před tím, než Trump z dohody odešel. A to kvůli různým zvláštním americkým sankcím, což znamenalo hledat různé „okliky.“
Což znamenalo v praxi využívat banky v Ománu, Kataru a Turecku.
Jenže kdyby se v Německu usadila „Middle East Bank“ bylo by vše jiné. Pak by byl možný běžný převod peněz.
Expertka z Evropské rady zahraničních vztahů říká, že Evropané se nyní musejí snažit ukázat jasně íránské vládě i íránskému lidu, že dohoda slouží i bez Američanů íránským zájmům. A proto musí EU spolupracovat s Ruskem a Čínou. Ti všichni se musejí postarat o to, aby Írán nadále mohl vyvážet ropu. Pětina jeho ropných exportů jde do EU, především do Itálie, Španělska a Řecka.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.