Přístup věřitelů EU může Řecko zavést do další krize, a nakonec vést k nové výši zadlužení: 300 % HDP v roce 2060.
Řecko je nadšené z ukončení záchranného programu, ale jenom skutečné odpuštění dluhu dokáže zabránit návratu krize, napsal redakční komentář Bloomberg Business (vydání 27/08/2018).
20. srpna dospělo Řecko k významnému kroku – po skoro devíti letech krize, brutálních škrtů a politických zmatků skončil záchranný program. Problémem je ale, že tu jde stále o největší dluh v Evropě. Je pochopitelné, že evropští lídři chtějí být s touto nepříjemnou epizodou hotovi. Tato dluhová krize ukázala na finanční selhání nejen Řecka, ale celé řady zemí. Záchrana Řecka znamenala záchranu bank, za kterou zaplatili běžní občané, píše článek. Řecko to zázračně přežilo, ale země je zadlužená. Oficiální dluh je 240 miliard eur a spolu se soukromým dluhem dělá něco kolem 180 % HDP.
Věřitelé Evropské unie si myslí, že dluh se dá splatit. Omezili výši poplatků za úvěr a také dobu splacení k roku 2060, což má vládě umožnit snížit dluh do roku 2060 na 100 % HDP. Jenže takové projekce jsou bohužel spíš planým přáním. Na prvním místě počítají s nemožnou úrovní škrtů. Řecko musí mít průměrný přebytek rozpočtu na úrovni 3,4 % HDP celých deset let a potom 2,2 % až do roku 2060. Je to něco, co žádná země eurozóny nikdy nedokázala. Pokud se tyto projekce sníží na 2 a 1 % HDP, použijí indikátory růstu a úrokových sazeb, které odhaduje MMF, pak z toho vychází jiný obrázek: podíl dluhu na HDP by z nynějších 180 % vyletěl v roce 2060 na 300 %.
V následujících desetiletích si Řecko i za příznivého scénáře bude muset půjčit stovky miliard euro od soukromých investorů, aby mohlo vyplatit svoje oficiální věřitele. A jestli tito investoři usoudí, že vládní dluh je mimo kontrolu, svoje finance stáhnou, což způsobí další krizi. Je tu jasné řešení: EU by měla Řecku poskytnout skutečné odpuštění dluhů. Čím dřív, tím líp.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.