Itálie tvrdí, že nová směrnice omezuje práva občanů. Jenže i tak byla směrnice schválena, proti bylo jen pět zemí. Nyní bude rozhodovat Evropský parlament.
Itálie se postavila proti evropské reformě copyrightu. Vláda hlasovala proti. Jenže to nestačilo, protože návrh i tak získal většinu v tzv. COREPERu (The Permanent Representatives Committee).
Itálie se připojila k Holandsku, Polsku, Lucembursku a Finsku. Tvrdí, že výsledek dohody netvoří správnou rovnováhu mezi ochranou práv a mezi zájmy evropských občanů a firem. Pět zemí navíc společně tvrdí, že směrnice vytváří riziko pro inovace a že může mít negativní dopad na jednotný evropský digitální trh. A co víc, pět vlád také tvrdí, že směrnice je vrcholně právně nejasná, že by mohla snadno poškodit práva evropských občanů.
Dokonce i německá vláda byla rozdělená, například ministr spravedlnosti byl proti smlouvě. Nakonec ovšem Berlín řekl reformě copyrightu ano.
Největší spory vzbuzují dva články, 11 a 13. Ten první už dostal přezdívku „daň za odkaz“, i když se nejedná o daň, píše La Stampa. Tento článek by měl chránit editory, kteří mohou nyní chtít po vyhledávačích a agregátorech zpráv zaplatit za články, které jsou sdílené na jejich platformách. Bude dovolená reprodukce jednotných slov a krátkých výtahů, jinak bude muset být placeno za práva autorů.
Článek 13 zavazuje webové stránky a aplikace, aby zavedly systém, který bude schopen „zachytit“ karikovaný obsah od obsahu, který porušuje copyright. Pro firmy se jedná o skutečně extrémní závazek. Poslední úpravy vylučují start-upy (kde jsou ovšem podmínky tak restriktivní, že do nich nebude spadat nikdo – pozn. red.).
Nyní bude rozhodovat právní komise Evropského parlamentu, pak v březnu či dubnu bude definitivní rozhodnutí na plenární schůzi.