Pracující denně nesou rizika a bojují s následky ekologické krize a změn klimatu. Odborové hnutí je důležitým hybatelem změny.
Jak je možné, že miliardář z New Yorku přesvědčil horníky v Pensylvánii a Západní Virginii, aby hlasovali pro jeho prezidentství, ptá se historik Matt Perry, docent na Newcastle University. Tři slova: „Trump kope uhlí“. Donald Trump dokázal zobrazit své zelenější soupeře jako lhostejné vůči zájmům obyčejných Američanů tím, že propojil ekologické regulace s deindustrializací a úpadkem dělnických komunit v americkém ‚rezivém pásmu‘. I když klimatická změna a znečištění prostředí nejvíce postihnou pracující třídu, tak při volbě „práce, nebo planeta“, to bude vždycky práce, o kterou lidem žijícím v bídě a nejistotě, půjde nejdříve.
Avšak nemusí to nutně platit. Odborářská kampaň Ekologická místa pro jeden milión pracujících (organizuje ji Odborářské sdružení kampaně proti změně klimatu) se snaží postavit dělníky do čela své vize, jak řešit klimatickou krizi. Návrhy pro Zelený New Deal v USA a ve Velké Británii mají podporu odborových organizací, které reprezentují milióny pracujících lidí. Požadavkem těchto kampaní je to, aby existující pracovní místa byla chráněna a zároveň, aby došlo k vzniku nových pracovních míst v rámci přechodu od uhlíkové ekonomiky.
V Británii Kongres odborových organizací podpořil celosvětové stávky proti klimatické změně konané 20. září, kdy se miliony pracujících připojily k protestům školáků. Podle Perryho se bude jednat o typ masové mobilizace, který bude rozhodující pro akce o klimatu. Odbory v nich budou hrát zásadní roli.
Trumpův slogan „pracující versus planeta“ nechápe původ klimatické krize. Perry upozorňuje na její počátky – ohrazování obecní půdy soukromníky před mnoha sty lety v Británii, které vytlačovalo lidi z venkova do přelidněných slumů ve městech a vytvářilo tak první proletariát. Průmyslníci pak přešli z dílen poháněných vodou k továrnám na uhelný pohon. Jejích cílem byla větší efektivita pracovníků.
Doprava s uhelným pohonem rovněž umožnila továrníkům získat levnější pracovní síly v zámoří. Umožnila jim lépe kontrolovat bouřící se dělnickou třídu. Vrcholem dlouhotrvajícího dělnického vzdoru byly v Anglii takzvané ‚přípojkové nepokoje‘ roku 1842. Dělníci doslova vytáhly přípojky k uhelným bojlerům ve svých továrnách. Tento protest se považuje za první generální stávku na světě.
Dělnické hnutí, které se zrodilo ze stresu života v slumech plných špíny a chorob, vedlo k dnes standardní úrovni veřejného zdravotnictví včetně řádné hygieny a odstraňování odpadků, píše Perry dále.
Kampaně proti rizikům na pracovištích odbory vedou celá léta. Pracující lidé jsou těmi, kteří denně bojují s následky klimatické změny. Například hasiči riskují své životy, když zachraňují lidi při stále častějších povodních a ničivých požárech a v Británii.
Do značné míry čerpá současné ekologické hnutí ze skvělé publikace Silent Spring Rachel Carsonové vydané v roce 1962. Carsonová ukázala devastující ekologické následky pesticidů ve Spojených státech. Kniha však přehlédla ohrožení, kterému jsou vystaveni dělníci v zemědělství, nucení tyto chemikálie používat. K tomu došlo později například v Latinské Americe.
V Belfastu jsou dnes loděnice Harland and Wolff ohroženy uzavřením. Dělníci jsou proti a požadují znárodnění loděnice a využití ke stavbě infrastruktury pro obnovitelné energetické zdroje. Tady se ukazují možnosti vůdčí role, kterou mohou dělníci hrát v reakci na klimatickou krizi.
Jinde na světě se organizace dělníků spojily s domorodým obyvatelstvem v boji proti rozvoji, který ohrožuje jejich zemi a ničí jejich životní prostředí, uvádí dále Perry spolu s některými příklady.
Je také nutné, jak článek upozorňuje, porozumět konfiguraci moci a ideologie, která ovládá ekonomiku fosilních paliv: velkopodniky, geopolitickou rivalitu o zdroje ropy a zemního plynu, nacionalistické svalování odpovědnosti, korporační styk s veřejností a argumentaci o přelidnění. Se zvyšujícími se emisemi oxidu uhličitého je málo času nazbyt.
Na závěr Perry míní, že ekologismus dělnické třídy je součástí řešení klimatické krize. Úspěch hnutí dá nový význam starému rčení: „Cílem dělnictva je naděje světa.“
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.