Země budou čelit novým problémům a NATO už na ně nedovede najít odpovědi. Je načase zanechat konfrontace a nalézt nový přístup k bezpečnosti.
Tři autoři, Sharon Tennison, David Speedie a Krishen Mehta, se pro časopis National Interest zamysleli nad smyslem NATO v kontextu nových globálních výzev, včetně nynější světové pandemie. V souvislosti s ní pak připomínají, že její ekonomické dopady musí vést k novému pohledu na organizaci NATO. Globální ambice NATO a jeho financování přitom z velké části stojí na USA.
Sedmdesát let od založení NATO se změnila bezpečnostní krajina. Není tu SSSR a není tu Varšavská smlouva, Berlínská zeď padla a Německo nemá teritoriální požadavky na svoje sousedy. Přesto jsou USA v Evropě stále přítomny spolu s aliancí 29 zemí. Článek připomíná, nesplněná očekávání SSSR/Ruska ohledně nerozšiřování NATO na východ, o kterých Michail Gorbačov v roce 1993 řekl: „Podvedli nás.“
Vzniká zásadní otázka: posiluje nyní NATO globální bezpečnost, nebo ji ve skutečnosti oslabuje?
Zde je deset důvodů, proč už NATO nepotřebujeme:
První: NATO vzniklo v roce 1949 a důvody pro jeho vznik (zadržet Rusy, udržet Ameriku v Evropě a Němce držet zkrátka) už neexistují. Bezpečnostní krajina se změnila. Západ odmítl Putinův návrh bezpečnostní smlouvy „od Lisabonu až po Vladivostok“, pokud by byl přijat, mohla vzniknout kooperativní bezpečnostní architektura zahrnující i Rusko.
Druhý: Evropská unie má po Brexitu ekonomiku o rozsahu 16,6 bilionů dolarů, ruská ekonomika naproti tomu jen 1,6 bilionu dolarů. Opravdu platí, že se Evropa nemůže Rusku bránit sama a potřebuje k tomu USA?
Třetí: Studená válka byla velmi riziková. Dnešní mezinárodní prostředí ale představuje ještě větší nebezpečí díky extrémní nestabilitě a nestátním aktérům jako jsou teroristické organizace. NATO a Rusko mají unikátní potenciál tyto problémy řešit – pokud budou jednat společně.
Čtvrtý: Článek 5 byl realizován jenom jednou, v době teroristických útoků v září 2001 v USA. Zdrojem útoku nebyla žádná země, ale terorismus – Rusko uvádělo boj proti teroru konzistentně jako důvod ke spolupráci.
Pátý: Rusko s potenciálním nepřítelem na svých hranicích bude spíše směřovat k autokracii a k oslabení demokracie.
Šestý: Vojenské akce proti Srbsku i proti Libyi, stejně jako válka v Afghánistánu vznikly z popudu USA. Není tu žádný ruský faktor, i když se tyto konflikty tradují jako důvod pro konfrontaci s Ruskem.
Sedmý: NATO má vojenské základny ve 29 zemích (včetně zemí sousedících s Ruskem) v časech, kdy nad námi stále visí Damoklův meč jaderné katastrofy. Je zde stále riziko jaderného holokaustu, který by mohla způsobit chyba nebo „falešný alarm“.
Osmý: Dokud budou Spojené státy dávat 70 % svého diskrečního rozpočtu do armády, bude existovat potřeba mít nepřátele, ať jsou skuteční nebo jsou tak vnímáni. Američané mají právo se ptát, zda jim takové výdaje slouží k dobru? Výdaje na NATO jsou placeny na úkor jiných národních priorit, takže snížení těchto výdajů uvolní cestu k lepšímu využití peněz.
Devátý: Zvykli jsme si, že NATO jedná jednostranně, bez souhlasu Kongresu nebo mezinárodního práva. Americký konflikt s Ruskem je z podstaty politický, není vojenský. Potřebuje kreativní diplomacii. USA potřebují robustnější diplomacii, ne nástroje jako je NATO.
Desátý: Exotická vojenská cvičení v ruském sousedství spolu s likvidací dohod o kontrole zbrojení představují rostoucí hrozbu, která může zničit kohokoliv. Koronavirus ukazuje potřebu společné kooperace víc než kdy jindy.
Země budou v průběhu času nevyhnutelně čelit dalším globálním problémům. NATO už není nástroj, který by tyto problémy řešil. Je načase se zbavit konfrontace a vytvořit takový globální přístup k bezpečnosti, který bude odpovídat dnešním a zítřejším hrozbám.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.