Spolkový ústavní soud se svým rozhodnutím postavil proti rozhodnutí Evropského soudního dvora…
Porušení spočívá prý v tom, že spolková vláda ani Bundestag neprověřily závěry Evropské centrální banky (ECB). Tak zní rozsudek německého ústavního soudu, kterým se postavil proti předchozímu rozhodnutí Evropského soudního dvora.
Řízení mělo za úkol rozhodnout, jestli ECB svými opatřeními nepřekročila svůj mandát daný smlouvami EU. Tedy, jestli provozovala jen měnovou politiku, nebo i politiku hospodářskou a financování státu. Soudní řízení už proběhlo v řadě instancí a nyní byl tedy na řadě ústavní soud.
Soud ale financování státu nezjistil.
Spolkový ústavní soud uvedl, že je to poprvé, kdy soud zjistil, že jednání a rozhodování evropských orgánů není kryto evropskými kompetencemi. A co víc, pokud se nic nezmění v dalších třech měsících, pak by se Bundesbanka neměla na nákupech dluhopisů spolupodílet.
Německý ústavní soud navíc tvrdí, že chybně rozhodl – z německého pohledu – Evropský soudní dvůr. Nedostál své kontrolní funkci a neuznal, že nákupy dluhopis mají značné vedlejší důsledky.
Program nákupu dluhopisů ECB se vyšplhal od března 2015 do konce roku 2018 na 2,6 bilionů euro. Bundesbanka má podíl 26 %, takže její role je zásadní, což se odráží i v jejím podílu na nákupech. Od listopadu 2019 byl program nákupu cenných papírů obnoven.
Už roky se německé soudy zaobírají měnovou politikou tohoto typu. Dvakrát se německý ústavní soud odvolal k Evropskému soudnímu dvoru. Ten se vždy za nákupy státních dluhopisů, které jsou součástí politiky kvantitativního uvolňování, postavil.