Očekává se, že Bidenova administrativa bude pokračovat v tvrdém postoji vůči Číně i na moři.
Odcházející administrativa Donalda Trumpa jmenovala nového šéfa klíčového Indo-pacifického velitelství Pentagonu. Podle hodnocení článku Richarda Javada Heydariana se jedná o krok, který před nástupem nového prezidenta v lednu 2021 nejspíš upevní tvrdou politiku vůči Číně.
Do funkce velitele INDOPACOM v Pearl Harboru na Havaji byl jmenován admirál a námořní letec John Aquilin, který patří k veteránům operací Trvalá svoboda a Irácká svoboda. Očekává se, že nový velitel bude dohlížet na plánovanou reorganizaci námořních sil, která mimo jiné povede k vytvoření nové „expediční“ flotily se zvláštním zaměřením na Čínu a její zvyšující se námořní asertivitu.
Aquilin nastupuje po admirálovi Philipu Davidsonovi, který sám patřil k zastáncům tvrdé politiky vůči Číně na moři. Za Davidsona došlo k dramatickému nárůstu amerických operací na ochranu svobodné plavby v oblasti Jihočínského moře a v regionu se častěji pořádala námořní vojenská cvičení ve spolupráci se spojenci.
Pilíř americké moci v Asii
INDOPACOM sehrál klíčovou roli při vzniku Ameriky jako globální velmoci 20. století, má k dispozici až 380 tisíc vojáků a je zodpovědný za vojenskou spolupráci s 36 zeměmi rozkládajícími se od západních břehů Ameriky po východní Afriku.
Nyní se stává pilířem americké strategie v Asii, vyjádřením americké moci a vůdcovství tváří v tvář růstu Číny, píše Heyderian dále.
Nastupující Bidenova administrativa dala najevo odhodlání pokračovat, zlepšovat a stavět jak na Obamově strategii „pivotu“ (příklonu) k Asii, tak na doktríně „svobodného a otevřeného Indo-Pacifiku“ odcházející Trumpovy administrativy.
Bidenovou strategií bude udržení a upevnění silné vojenské přítomnosti USA v Asii. Jeho kandidáti na místo ministra zahraničí (Anthony Bliken) a ministra obrany (Michele Flourboyová) jsou označováni za „liberální jestřáby“ – upřednostňují svalnatější a soudržnější strategii omezování Číny na základě koalic, nikoliv na základě jednostranných kroků.
Čína je přitom vzácným bodem shody mezi stále víc rozhádanými republikány a demokraty. Zákon o národní obraně v roce 2021 odráží tvrdý protičínský konsenzus obou stran, na obranné výdaje vyčleňuje 740,5 miliardy dolarů a zvyšuje výdaje na INDOPACOM.
Singapur, nebo Filipíny?
Nové vedení INDOPACOMu zřejmě znásobí nedávné snahy udržet čínské ambice na uzdě. Jedním z hlavních návrhů je obnovit a přizpůsobit 1. flotilu USA rozšířenému (zatím expedičnímu) nasazení v Jihočínském moři. Je to krok, který by měl ujistit “obležené” spojence, jako jsou Filipíny, a strategické partnery, jako jsou Vietnam, Malajsie a Indonésie, o závazku Washingtonu vůči regionu.
Heydarian si také všiml, že naposledy se v USA věnoval takový zájem námořnictvu v roce 1973, na vrcholu rivality mezi USA a SSSR. Současná reorganizace bude zřejmě znamenat přesun několika válečných lodí a personálu ze 7. flotily operující z Japonska do oblasti, která zatím není upřesněna. Uvažuje se o Singapuru s jeho velkými loděnicemi a palivovými kapacitami. Kromě toho se Singapur nachází se přímo na křižovatce Jihočínského moře a Malackého průlivu. Přes svoji neutralitu na papíře se Singapur stal v poslední době neoficiálním spojencem USA.
Klíčová role by mohla připadnout i Filipínám, které jsou smluvním spojencem USA, také mají na svém území velké loděnice, jejich poloha je výhodná, a navíc Pekingu nakloněný prezident Rodrigo Duterte vstupuje do poslední roku svého prezidentství.
Americký ministr námořnictva Kenneth Braithwaite prohlásil, že zatím není jasné, odkud bude 1. flotila operovat. Rozhodnutí tak zřejmě přenechá nově jmenovanému veliteli INDOPACOMu admirálu Johnu Aquilinovi a Bidenově administrativě.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.