Konkurence mezi USA a Čínou v oblasti polovodičů bude mít globální důsledky

Čína je díky závislosti na tchajwanských čipech zranitelná, potřebuje je k udržení globální konkurenceschopnosti.

Technologické a tržní trendy v posledním desetiletí soustředily špičkové výrobní kapacity polovodičů mezi několik společností se sídly v globálních hotspotech, včetně Jižní Koreje a hlavně Tchaj-wanu. Tento trend má nyní geopolitické důsledky, uvádí se ve zprávě Eurasia Group z roku 2020.

Polovodiče znamenají strategickou zranitelnost pro Čínu a její nejdůležitější technologickou společnost Huawei, která se spoléhá na špičkové výrobní závody na Tchaj-wanu, aby zajistila čipy, které potřebuje pro udržení globální konkurenceschopnosti.

Navzdory masivním vládním investicím do polovodičů je nepravděpodobné, že by čínské společnosti v příštím desetiletí vstoupily do nejvyšší úrovně světových výrobců polovodičů, takže technologický sektor země bude závislý na přístupu k zahraničním čipům.

Výroba integrovaných obvodů je složitá a finančně náročná

Proces navrhování, testování, výroby a balení integrovaných obvodů, které pohánějí moderní smartphony a počítače, je neuvěřitelně složitý a kapitálově náročný. Od svého vzniku v Silicon Valley se polovodičový průmysl během desetiletí vyvinul pod silnými konkurenčními tlaky ve vysoce specializovaný globální průmysl. Tento vývoj má nyní geopolitické důsledky.

Vzhledem k tomu, že v roce 2017 došlo k obchodní a technologické konfrontaci mezi USA a Čínou, se většina pozornosti soustředila na obchodní konflikt a americkou kampaň proti společnosti Huawei, čínskému lídrovi v oboru 5G, tj. nejdůležitější globální technologické společnosti. Kroky USA týkající se polovodičů – integrovaných obvodů, které umožňují moderní digitální technologie a aplikace – však představují pro Čínu zásadnější problém.

I přes rostoucí zdatnost čínských technologických firem v oblastech, jako je 5G, umělá inteligence, mobilní aplikace a kvantové výpočty, zůstává země daleko za globální špičkou výroby polovodičů. Výsledkem je, že pro splnění ambiciózních cílů Pekingu ohledně čínského technologického a ekonomického rozvoje (a pro zachování celosvětové konkurenceschopnosti) se domácí technologické společnosti spoléhají na zámořské továrny při vytváření svých nejpokročilejších čipů.

USA ve své kampani proti Huawei využily zranitelnosti Číny v oblasti polovodičů

Akce USA zaměřená na přístup Huawei k tchajwanské firmě na výrobu polovodičů TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company) byla hlavní eskalací americko-čínské technologické studené války – pravděpodobně pozoruhodnější než původní seznam subjektů z května 2019 omezující přístup Huawei k široké škále amerických technologií. Zatímco dodavatelé společnosti Huawei našli mnoho způsobů, jak obejít seznam subjektů, nová omezení polovodičů, která obsahují technologii USA, mají potenciál ochromit čínskou společnost, která dlouhodobě nemusí být schopna konkurovat na globálním trhu bez přístupu ke špičkovým čipům.

Odpověď Číny zvýší rizika pro Tchaj-wan

Kroky USA omezující přístup Číny k nejpokročilejším uzlům procesu přinutí TSMC a další globální společnosti volit mezi americkým („modrým“) nebo čínským („červeným“) dodavatelským řetězcem, což může Peking vnímat jako hlavní strategickou hrozbu. Dokonce i částečná omezení přístupu k nejpokročilejším výrobním kapacitám TSMC by mohla podkopat domácí strategii čínského hospodářského a technologického rozvoje, která je zaměřena na budování schopností v pokročilé výrobě a dalších digitálních technologiích v rámci politik, jako je Made in China 2025.

Rovněž by to narušilo ambice pekingských a čínských technologických společností soutěžit na globálním trhu, mimo jiné prostřednictvím iniciativ, jako je Digital Silk Road (Digitální hedvábná stezka) v rámci iniciativy Belt and Road Initiative (Jeden pás, jedna stezka). Případná reakce Pekingu bude pravděpodobně zahrnovat některé omezené formy odvetných opatření proti USA nebo jiným západním technologickým firmám působícím v Číně, jakož i větší odhodlání k domácím inovacím.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – FBH/P.Immerz – Ferdinand-Braun-Institut, Leibniz-Institut für Höchstfrequenztechnik, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=90484467

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.