Ve snaze diverzifikovat rizika, včetně rizik západních sankcí, nahradí obě měny čínský jüan a japonský jen.
Fond národního blahobytu Ruské federace, tedy státní rezervní fond dlouhodobě zabezpečující důchodový systém země, mění svoji valutovou strukturu, informovaly noviny Vědomosti. Celkem 5 % prostředků Fondu bude nyní drženo v čínských jüanech, 15 % pak v japonských jenech. Podíl dolaru a eura se tak sníží ze 45 % na 35 %, uvedlo ruské ministerstvo financí.
Změny mají podle ministerstva zvýšit ziskovost a diverzifikovat investiční rizika. V únoru ministerstvo dokončilo operace spojené s konverzí na obě měny. Diskuse o změně valutové struktury Fondu začala už v roce 2019, jde o pragmatické rozhodnutí, které nivelizuje rozdíly mezi valutovou strukturou centrální banky a likvidními aktivy Fondu. Aktuálně má centrální banka 17,5 % valutových rezerv uloženo v čínských jüanech, na japonskou národní měnu připadá 12,3 %.
Další motivací je změna ve struktuře mezinárodního obchodu. V roce 2020 se obchodní obrat mezi Ruskem a Čínou zvýšil o 1,7 % (na 18,3 %), obchodní obrat mezi Ruskem a Japonskem sice v roce 2020 poklesl o 0,2 % (na 2,8 %), japonský jen se ale řadí mezi měny, které pomáhají diverzifikovat investiční rizika portfolia Fondu.
Snížení podílu dolaru a eura v rámci Fondu je spojeno i se snahou ruské vlády chránit jej před dopadem tvrdých sankcí ze strany západních zemí, například před zablokováním rezerv Ruské federace.
Analytici se domnívají, že dalším krokem Fondu národního blahobytu by mohlo být zahrnutí dalších měn – australského a kanadského dolaru (oba jsou v portfoliu centrální banky) a švýcarského franku. Fond ovšem tyto možnosti či plány popřel.