Kvůli nedostatku kyslíku je život v mořích ohrožen.
Život pod hladinou se stává čím dál více obtížnějším kvůli nedostatku kyslíku. OSN označuje nárůst těchto „mrtvých zón“ za „alarmující“. Ovlivněno je také Severní a Baltské moře, přičemž Organizace spojených národů registruje ve světových oceánech stále více takzvaných „zón smrti“. Jedná se o podvodní oblasti s nízkým obsahem kyslíku, ve kterých je život těžko možný.
Počet těchto zón vzrostl mezi lety 2008 a 2019 z více než 400 na přibližně 700. Jednou z příčin jsou řasy: po jejich odumření řasy pomalu klesají a jsou rozkládány bakteriemi, které spotřebovávají kyslík. Tímto způsobem se v hlubinách mohou tvořit obrovské zóny, ve kterých občas není téměř žádný kyslík ve vodě.
„Tlaky z mnoha lidských činností nadále degradují oceán a ničí důležitá stanoviště (jako jsou mangrovové lesy a korálové útesy) a brání jejich schopnosti vyrovnat se s dopady změny klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres.
Uhlík uvolněný do atmosféry vede k oteplování a okyselování oceánů, což ničí biologickou rozmanitost. Současně zvyšování hladiny moře ohrožuje světová pobřeží.
„Udržitelnost oceánů závisí na tom, jak budeme všichni spolupracovat – mimo jiné prostřednictvím společného výzkumu, rozvoje kapacit a sdílení údajů, informací a technologií. Musíme také lépe integrovat vědecké poznatky a tvorbu politiky. Pandemie také ukázala, jak je spojeno lidské zdraví se zdravím planety. Je třeba transformovat náš vztah k přírodě a dosáhnout udržitelného rozvoje,“ vyzývá Guterres.