Německo vyslalo jasné signály, že chce pokračovat v podpoře rozvoje v Afghánistánu i poté, co jednotky NATO odejdou domů.
Stahování vojsk NATO z Afghánistánu oficiálně začalo v sobotu 1. května. Německá armáda plánuje dopravit všech svých 1100 vojáků tam umístěných zpět do Německa do poloviny srpna, uvedla Deutche Welle. Při nedávné návštěvě Afghánistánu ale německý ministr zahraničí Heiko Maas ujistil, že Německo zůstává i nadále spolehlivým partnerem pro afghánský lid.
Jürgen Hardt, mluvčí pro zahraniční politiku německé parlamentní skupiny CDU/CSU, má za to, že stahování jednotek NATO má ale v některých ohledech také pozitivní účinek: „Vyvíjí tlak na Tálibán i na vládu, aby pokročila v nadcházejících jednáních,“ řekl. Dodal, že tam bylo také naléhání ze strany západních partnerů země: „Mohou uplatnit svůj vliv například prostřednictvím své ekonomické podpory pro zemi.“
Hardt odkázal na současný rozpočet německého Spolkového ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ). Přibližně 375 milionů eur z toho je vyčleněno pro Afghánistán. „Tyto peníze jsou nesmírně důležité pro každou afghánskou vládu,“ řekl Hardt. „Financuje věci jako příjmy pro zaměstnance veřejného sektoru, školy a infrastrukturní projekty. Afghánistán spoléhá na tuto pomoc.“ Finanční pomoc bude ovšem podmíněna kvalitní výukou na školách a dodržováním práv žen.
Spolupráce na konkrétních projektech je nejdůležitější
Nadia Nashirová, předsedkyně německé Afghánské asociace žen, uvedla, že při práci na mnoha projektech sdružení žen ví, že konkrétní spolupráce mezi samotnými Afghánci je jedním z nejdůležitějších způsobů budování důvěry. „Naší zásadou je pracovat výhradně s místními lidmi, kteří žijí konkrétně tam, kde budou projekty realizovány. To vytváří důvěru a přijetí také mezi muži – ti naši práci podporují.“
Nadia Nashirová považuje velký hlad po vzdělání u mnoha Afghánců za důvod naděje. „Vidíme to na našich školních projektech. Tolik lidí chce zapsat své děti, že máme velké potíže nabídnout dostatek míst.“ Dodala, že zejména ženám záleží na vzdělání jejich dětí.
Jürgen Hardt nahlíží pozitivně na skutečnost, že „ve veřejném životě je více přijímáno zapojení žen. Podobně nyní mnohem více lidí přijímá rozšíření školní docházky a kontakty s představiteli Západu, včetně Tálibánu.“ Hardt však připouští, že mnoho věcí má stále daleko od ideálu.
Afghánci mohou být ochotni se změnit, ale mnoho z nich se také velmi obává o budoucnost se všemi jejími současnými nejistotami. „Všichni naši zaměstnanci mají strach, že by mohlo dojít k válce, pokud by nadcházející jednání selhala,“ řekla Nadia Nashirová. A proto žádá spojence o podporu: „Neopouštějte Afghánistán!“