Bidenova administrativa musí hledat rovnováhu mezi ideologií a geopolitickými zájmy a opustit vzorce bipolárního myšlení.
Americký politolog Thomas Graham se v komentáři pro noviny VTimes věnuje šancím vybudovat bidenovskou koalici demokracií v multipolárním světě.
Graham nejprve odkazuje k projevu prezidenta Joe Bidena před oběma komorami Kongresu, v němž Biden popsal bitvu mezi autokracií a demokracií jako definující boj 21. století. USA jsou podle Bidena zpět v roli světového lídra a ve snaze odpovědět na výzvy dneška sjednotí demokratické země.
Nynější ladění vztahů mezi USA a spojenci v Evropě i ve východní Asii je krokem tímto směrem. V letošním roce se plánuje summit demokracií, který má potvrdit návrat USA do role lídra a hledat odpověď na otázku, jak prosazovat demokracii po jejím oslabení (včetně oslabení v samotných USA).
Prezident Donald Trump se nezajímal o hodnoty, ale spíše o dohody. Biden se vrací ke skoro 250 let staré americké tradici šíření demokracie, buď vlastním příkladem nebo prostřednictvím misionářské činnosti. V době prezidenta Wilsona Wilsona se zformovala koncepce boje mezi svobodou a tyranií, mezi světlem a tmou. Minimálně v rovině rétoriky se Biden k těmto tradicím vrací a má podporu establishmentu v USA.
Nicméně vtělit rétoriku do politiky je jiná otázka, míní Graham. A je to mnohem těžší ve světě, kde se proměňuje rovnováha sil, nové technologie proměňují společnosti, kde nacionalismus, populismus a fundamentalismus vyvolávají vášně a vyžadují věrnost. Zformování koalice demokracií dostatečně silných na změnu trajektorie světového vývoje, která by dokázala neohrozit samotnou myšlenku demokracie proměnou ideologické konfrontace v přímý boj o moc, je neuvěřitelně obtížný úkol.
Bidenova administrativa zde bude muset vyřešit hned několik problémů. Bude muset najít rovnováhu mezi ideologií a geopolitickými potřebami. USA dnes vidí čínskou autokracii jako hlavního protivníka. Znamená to, že budou zavírat oči před autokracií Nárendry Módího v Indii jen proto, aby se Indie stala jejich partnerem v boji proti Číně? Pozvou ke stejnému boji za demokracii a proti autokracii také Recepa Tayyipa Erdogana nebo Viktora Orbána, když Turecko i Maďarsko představují důležité země pro zadržování Ruska v Evropě? Bez ohledu na to, zda budou hodnoty důležitější než geopolitické zájmy či naopak zájmy zvítězí nad hodnotami, Bidenova administrativa bude muset svůj postoj vysvětlit.
Dalším problémem je podle Grahama Bidenův v podstatě stále bipolární pohled na svět. Přístup rozdělující svět na demokratický a autoritářský se dostává do konfliktu s realitou světa vzájemně závislého a multipolárního. Velké demokracie jako Francie, Německo, Velká Británie nebo Japonsko jen těžko přistoupí na to, že si budou muset vybrat jednu nebo druhou stranu. Budou jim v tom bránit ekonomické zájmy.
Graham dochází k názoru, že hledání rovnováhy mezi ideologií a geopolitickými zájmy při formování koalice nejspíš nepovede k dosažení cíle, tj. k aktivní obraně principů, které Biden rétoricky definoval.
Dalším problémem je situace v USA. Mnozí spojenci se ptají, zda jsou USA vůbec schopny po čtyřech letech prezidenství Donalda Trumpa stát v čele koalice demokracií. Obavy budí již sám fakt, že v roce 2024 se prezidentem může stát, pokud ne znovu Donald Trump, tak politik jemu podobný. Jinak řečeno, jsou tu pochybnosti o životaschopnosti Bidenových návrhů. Bidenova administrativa bude muset nejprve konkrétně dokázat, že „USA jsou zpět“.
Podle Grahama není aliance demokracií utopií. Nicméně na její budování je potřeba čas, a úspěch není garantován. Prvním krokem by podle politologa mělo být jednání v malém kruhu vedoucích demokracií, něco podobného jako byl vznik velké sedmičky v 70. let, kde se řešily ekonomické otázky.
Konkrétně Graham mluví o skupině G7 rozšířené o Austrálii, Indii, Jižní Koreu a Jihoafrickou republiku (které jsou přizvány k letošní spolupráci na summitech G7 ve Velké Británii). Tato skupina by se mohla stát jádrem koalice demokracií.
Zároveň budou Spojené státy muset obnovit demokracii doma, aby mohly z aliance demokracií učinit efektivního a věrohodného hráče mezinárodní politiky. Je to úkol sice ne nereálný, ale rozhodně nebude lehký.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.