Turecké loděnice stále častěji vyhrávají ruské státní tendry i pro strategické projekty jako Severní mořská cesta.
Turecké loděnice jsou stále úspěšnější v soutěži o rozdělování státních zakázek v Rusku, napsaly noviny Kommersant v souvislosti s další zakázkou na stavbu ruského ledoborce o výkonu 18MW pro strategickou Severní mořskou cestu. Účast tureckých firem pomáhá ruským agenturám v dodržování rozpočtu. Ruská vláda nyní označila Severní mořskou cestu a její celoroční využití za strategický projekt Ruska, který se nyní stal součástí sociálně-ekonomické strategie rozvoje země. Celoroční plavba přes Severní mořskou cestu by měla začít v roce 2030. Rusko do projektu investuje 1 bilionů rublů a projekt tak patří k nejdražším v současné ruské rozvojové strategii. Jak napsaly noviny Vědomosti, projekt brzdí nedostatek ledoborců.
Jediným zájemcem o výstavbu ledoborce v hodnotě 13,3 miliardy rublů se staly turecké loděnice Sefine Shipyard, které novou zakázku získaly. Podle ruských expertů komentujících událost je účast turecké firmy v tomto tenderu překvapivou, byť nepopírají, že loděnice mají všechny kapacity pro stavbu ledoborce požadovaných parametrů. Není to vůbec poprvé, co turecké firmy „zachránily“ vypsanou státní zakázkou. V minulosti směřovaly do Turecka zakázky od státních firem Rosatom a Rosmorport.
Společnost Sefine Shipyards je registrována v Turecku. Areál loděnice Sefine uvádí, že loděnice byla založena v roce 2005, její území má rozlohu asi 140 tisíc metrů čtverečních. Jako taková může stavět běžné nákladní lodě, trajekty, šelfová plavidla, pátrací a záchranná plavidla, remorkéry a také se věnovat opravám lodí s nosností do 120 tisíc tun.
Hlavním zájemcem o stavbu ledoborce byla podle očekávání Finská helsinská loděnice Oy, která patří Rišatu Bagautdinovovi a Vladimiru Kasjaněnkovi. Za možného účastníka byla rovněž považována lokalita Pella Herberta Caturova v Hamburku, Pella Sietas. Zájem se očekával od ruského závodu Amur a loděnice Zvezda (spravované Rosněftí, Rosněftěgazem a konsorciem Gazprombank).
Experti ale pochybují o tom, že by ruské loděnice mohly loď postavit za určenou cenu. Mimo jiné jako důvod citují růst ceny oceli. Odhadují jako realistickou cenu spíše 15-16 miliard rublů, nikoliv navržených 13,3 miliard rublů.
Turecké loděnice se v poslední době stávají nečekanými konkurenty ruských loděnic v boji o státní zakázky. Kommersant uvádí, že v roce 2018 získal turecký subdodavatel zakázku na stavbu dvou LNG trajektů v ceně 10 miliard rublů. Letos v červnu získala další turecká firma smlouvu na stavbu plovoucího doku pro ledoborce na jaderný pohon v ceně 5 miliard rublů.
Psali jsme: