To, že Balkán je sud s prachem zní jako omílaná fráze, ale deník Frankfurter Allgemeine Zeitung ji opět použil ve svém novém článku o Balkánu, když upozorňuje, jak jednoduché je zde vyvolat konflikt.
Podobně uvažuje současná americká administrativa, která nutí EU do větší iniciativy v otázce přijmutí zbývající šestice západobalkánských zemí do EU. Dokonce známá americká diplomatka a současná politická náměstkyně na ministerstvu zahraničí Victoria Nulandová má za úkol vytvořit speciální tým pro západní Balkán. Dále lotyšský premiér Arturs Krišjānis Kariņš upozorňuje představitele EU, aby dlouho neváhali, nebo někdo jiný podá šestici z Balkánu „pomocnou ruku“ a myslel tím Rusko a Čínu.
Za tohoto a podobného uvažování se konal ve slovinském zámku Brdo u Kranje summit EU o západním Balkánu. Pořádající země chtěla překvapit nejen pořádáním na zámku s pozadím alpských velikánů, ale pro britský deník Financial Times Slovinci uvedli, že na summitu by mělo padnout konkrétní datum přijetí západobalkánských zemí do EU. Přímo navrhli, že by se mělo deklarovat přijetí do konce tohoto desetiletí a Slovinci se netají, že mají v tom podporu USA.
Američané jsou vůbec aktivní, dnes pro chorvatskou televizi se vyjádřil bývalý americký velvyslanec v Záhřebu William Dale Montgomery, který mluvil o obavách z možného konfliktu na Balkánu. „Německo a Francie vedly mezi sebou války, až nepřátelství ukončila druhá světová válka. Stejné se stane také zde,“ řekl Montgomery a dodal, že problémy, které zdejší země trápí, si samy neumí vyřešit. Mluvil zřejmě pod dojmem posledního konfliktu na kosovských hranicích se Srbskem a úmyslu odtržení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny.
Když konečně včera 6. října došlo ve Slovinsku při tiskové konferenci k vyjádření státníků ohledně vstupu byla to prohlášení vždy velice neurčitá. Všichni souhlasili s vyjádřením Angely Merkelové, že „ze strany EU se nejedná o splnění přání těmto zemím, ale je to náš principiální zájem.“ Další její slova již nenašla jednotný názor a to, že je nesmyslné se zavazovat nějakým datem a že k přijetí těchto zemí „vede ještě daleká cesta“. Myslí si, že stanovení termínu by mohlo obě strany frustrovat.
Závěrečný dokument ještě do těchto chvil není známý, ale novinářům bělehradského bulvárního deníku Blic se podařilo do něj nahlédnout a některé části z něj citují. Dokument uvádí: „EU opakovaně potvrzuje svoji oddanost procesu rozšíření a svým rozhodnutím, ke kterým došlo na podkladě věrohodně doložených reforem uchazečů a přísně určených podmínek založených na zásluhovosti. Zesílíme navíc naše angažování, abychom rozhýbaly politické, ekonomické a společenské změny v regionu.“ Toto a další body, jako podporu dialogu mezi Bělehradem a Prištinou se daly očekávat.
Šestice zemí je však překvapena bodem tři, ve kterém EU vyslovuje požadavek, aby bylo o ní a jen o ní na všech úrovních mluveno. „EU je vůbec nejbližším partnerem, hlavním investorem a donátorem pro tento region. Neuvěřitelné rozměry pokroku z této pomoci musí být na první pohled zřetelné a dokládány ve veřejných debatách a komunikaci ze strany zemí regionu,“ uvádí se v dokumentu v třetím bodě. Zatím nebyl čas toto komentovat, ale s největší pravděpodobností je to určeno především Srbsku, aby ubralo ze své propagace spolupráce s Ruskem a Čínou.
S jistotou nelze uvést, ale podle výpisů z médií se zdá, že v závěrečném dokumentu, na kterém se přítomní shodli, bude necelých třicet bodů a byly zavedeny i zcela nové agendy spolupráce. Týká se to především vzdělání a mládeže.
Závěrem v osmadvacátém bodu je deklarace: „Zaručujeme se, že budeme respektovat Evropany v otázkách, které jsou důležité pro nás všechny a to jsou obrana práv a svobod, rozvoj silné ekonomiky, pokrok v zeleném a digitálním přechodu, vládu práva, úcty a sociální Evropy, posilování obrany Evropy a stejně tak globální roli Evropy.“
Závěrem dodejme, že Macron a Merkelová věnovali zvláštní pozornost jednání s představiteli Srbska a Kosova. Pro urovnání jejich vztahů jsou ochotní přesvědčit EU k výrazným ekonomickým investicím.
Článek vydáváme ve spolupráci s webem Balkánské zápisky.