Reuters. MMF a věřitelé eurozóny potřebují více času, aby dosáhly dohody ohledně odpuštění řeckého dluhu. Eurozóna si není ve svých postojích dostatečně jistá, uvedla šéfka MMF Christine Lagardeová.
MMF totiž učinil z odpuštění dluhu podmínku pro další účast v záchranném balíčku, již třetího od roku 2010. Mnoho vlád eurozóny požaduje účast MMF pro důvody důvěryhodnosti, i když nesouhlasí s potřebou odpuštění části dluhu, což je typicky postoj Německa.
Německý ministr Wolfgang Schäuble uvedl, že usiluje o dohodu, alespoň politickou dohodu v rámci tzv. euroskupiny do 22. května.
MMF tvrdí, že úleva dluhu, nebo alespoň slib úlevy je nutný k obnovení důvěry investorů v Řecko, které má veřejné dluh ve výši 180 % HDP a mělo by se příští rok vrátit na finanční trhy.
Německo ovšem namítá, že když bude Řecko držet dlouho vysoký primární přebytek tak žádnou úlevu dluhu potřebovat nebude, obzvláště za situace současných levných eurozónových půjček, které prý zemi ušetří až osm miliard euro za rok, tedy 4,5 % HDP.
MMF a eurozóna stále hledají shodu, jak dlouho by Řecko mělo držet primární přebytek ve výši 3,5 % HDP, přičemž názory se liší od dvou do deseti let. Deset let je podle MMF absolutně mimo realitu.
Je zde tedy neustálý střet mezi Německem, které nechce o úlevě dluhu ani slyšet a také ho očekávají v září volby. Raději by rozhodnutí odložil na konec záchranného programu v roce 2018. Jenže MMF chce detaily už nyní. MMF si stojí za svým, že i případná analýza za rok jasně ukáže, že odpuštění dluhu je nutné.
Věřitelé eurozóny například uvedli, že je možné zvážit nahradit dražší půjčky od MMF levnějším úvěrem z eurozóny a převést zisky z řeckých dluhopisů koupených národními bankami eurozóny zpět do Atén.
Jenže je zde stále podmínka splnění reforem do poloviny roku 2018 a pouze, pokud analýza ukáže, že Řecko potřebuje k udržitelnosti dluhu odpuštění dluhu.
Tato úleva by měla vést k celkové redukci poměr dluhu k HDP o dvacet procentních bodů do roku 2060.