Smyslem posílení stávajících jednotek alokovaných v Pobaltí je podle estonské premiérky odstrašení Ruska.
Pobaltské státy jednají se spojenci v NATO o zvýšení vojenského nasazení na své půdě. Větší přítomností vojenských jednotek NATO na svém území chtějí odstrašit Rusko, jak ve středu (13. ledna) uvedla estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že jakýkoli ruský útok na Ukrajinu by urychlil takové rozhodnutí.
Kallasová vedle argumentace o odstrašení Ruska dodala: „Když se podíváte na mapu, pobaltské státy jsou poloostrovem NATO, a proto máme své starosti.“ Jens Stoltenberg k tomu dodal: „Pokud Rusko opět použije sílu proti Ukrajině a dále napadne Ukrajinu, pak se musíme vážně zabývat potřebou dalšího posílení naší přítomnosti ve východní části aliance.“
Podle informací z diplomatických zdrojů by se jednání o posílení přítomnosti dalších jednotek NATO v Pobaltí mohlo konat už v polovině února.
NATO rozmístilo svoje jednotky v Lotyšku, Litvě, Estonsku i v Polsku v roce 2014 po ruské anexi Krymu. Tyto jednotky čítají po 1000 mužů, takže jejich posílení je podle Kallasové možné.
Estonská premiérka také uvedla, že Západ by mohl vést konstruktivní rozhovory s Ruskem, ale měl by také dát Rusku najevo, že vyostření situace na Ukrajině ho bude stát vysokou cenu v podobě hospodářských sankcí. Kallasová rovněž odmítla jakoukoliv debatu o tom, co by Západ mohl udělat jinak – „Západ neudělal nic špatného“, sdělila.
Rusko opakovaně odmítlo, že by koncentrace jednotek na ruském území v blízkosti hranic s Ukrajinou sledovala agresivní záměry.