Ministři zahraničí NATO jednali o žádosti Švédska a Finska o členství

VSa Zprávy

Ministři zahraničí NATO se v neděli sešli v Berlíně na neformálním zasedání, aby projednali možnou žádost Finska a Švédska o členství a potvrdili podporu NATO Ukrajině po brutální ruské invazi.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu k médiím prostřednictvím videopřenosu spolu s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou uvedl, že Švédsko a Finsko jsou nejbližšími partnery NATO. „Jejich členství v NATO by zvýšilo naši společnou bezpečnost, ukázalo by, že dveře NATO jsou otevřené a že agrese se nevyplácí,“ řekl Stoltenberg a zopakoval, že všechny suverénní země mají právo zvolit si vlastní cestu.

Pro Finsko „začíná nová éra“

Finský prezident Sauli Niinistö a šéfka vlády Sanna Marinová v neděli v Helsinkách oznámili, že země požádá o vstup do vojenské aliance. Tento krok musí ještě schválit finský parlament, ale jeho většina se považuje za jistou. Niinistö v neděli několikrát hovořil o „historickém dni“ pro skandinávskou zemi. „Začíná nová éra,“ řekl.

Rozhodnutí předcházela intenzivní společenská debata a rozsáhlé politické konzultace. Niinistö i Marinová se nedávno vyslovili pro vstup do vojenské aliance. Teprve v sobotu se pro tento krok vyslovila i Marinové sociálnědemokratická vládní strana SDP. To znamená, že většina v parlamentu pro vstup do NATO je považována za jistou. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění je nyní pro tento krok i většina obyvatel.

Pro vstup do NATO hlasovali také švédští vládní sociální demokraté. Očekává se, že menšinová vláda premiérky Magdaleny Anderssonové nyní brzy předloží oficiální přihlášku ke členství. Švédsko a také Finsko si po desetiletí zachovávaly neutralitu a ve vojenských záležitostech se nepřipojovaly. Ruská agresivní válka však přiklonila náladu obyvatelstva ve prospěch členství v NATO.

Postoj Turecka k rozšíření Aliance

„Turecko vyjádřilo určité obavy a jako vždy v NATO, když se objeví obavy, zasedneme k jednání,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci. „A já jsem přesvědčen, že budeme schopni najít společnou řeč a dohodu, jak v otázce členství postupovat, protože všichni spojenci souhlasí s tím, že dveře NATO jsou otevřené. Spojenci se shodují, že proces rozšiřování NATO byl po mnoho let velmi úspěšný. A také že Finsko a Švédsko splňují podmínky pro členství. Jsou to naši zdaleka nejbližší partneři, kteří s NATO spolupracují již spoustu let.“

„Byl jsem v kontaktu s [tureckým] ministrem zahraničí Mevlütem Cavusogluem, zúčastnil se jednání. A očekávám, že budeme moci rychle navázat, pokud Finsko a Švédsko požádají o členství,“ dodal Stoltenberg.

Chování Ruska je sledováno

Ohledně Ruska Stoltenberg sdělil: „Velmi pozorně sledujeme chování Ruska podél našich hranic, v blízkosti území NATO. A v reakci na válku na Ukrajině jsme výrazně zvýšili jednak náš dohled, naši monitorovací kapacitu, ale také naši vojenskou přítomnost ve východní části Aliance, včetně Pobaltí –více než 40 000 vojáků pod přímým velením NATO, podporovaných významnou námořní a leteckou silou. A samozřejmě jsme také připraveni bedlivě sledovat, pokud se Rusko jakýmkoli způsobem pokusí zahájit jakýkoli druh hybridních, kybernetických útoků proti některým spojeneckým zemím NATO.“

Obnovení dialogu s Moskvou? Podmínkou je ukončení bombardování

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila za podmínku obnovení dialogu s Moskvou ukončení ruského bombardování Ukrajiny.

„Jsme připraveni kdykoli nejen mluvit, ale také by mělo konečně přestat zabíjení lidí,“ řekla politička ze strany Zelených na závěr setkání ministrů zahraničí NATO. „Ale aby se tak stalo, musí tyto bombové útoky skončit,“ dodala Baerbocková.

Ruská vláda dala jasně najevo, že Zakládající akt NATO-Rusko z roku 1997 pro ni již nemá žádnou cenu, kritizovala Baerbocková. Rusko jednostranně zrušilo Zakládací listinu. Proto NATO posiluje své východní křídlo. Kromě toho je třeba zajistit, aby Finsko a Švédsko nebyly v případě případného přistoupení ohroženy. To platí i pro pobaltské partnery a země na jižním křídle NATO.

V Zakládajícím aktu NATO-Rusko se NATO rovněž zavázalo zdržet se trvalého umístění „významných bojových sil“ na východním území Aliance. Z pohledu Aliance byl však tento závazek jasně spojen s podmínkou, že se nezhorší tehdejší příznivé bezpečnostní prostředí.

Podpora Ukrajiny bude pokračovat

Na závěr dvoudenního zasedání ministrů Stoltenberg uvedl, že spojenci jednali také o podpoře Ukrajiny, dalším posilování odstrašení a obrany NATO a o dlouhodobých důsledcích ruské války proti Ukrajině. Poté, co se ruským silám nepodařilo dobýt Kyjev, stahují se z Charkova a jejich ofenziva v Donbasu se zastavila, uvedl Stoltenberg. „Rusko nedosahuje svých strategických cílů,“ poznamenal. „Prezident Putin chce Ukrajinu porazit, NATO rozložit a Evropu a Severní Ameriku rozdělit. Ale Ukrajina se drží, NATO je silnější než kdy jindy. Evropa a Severní Amerika jsou pevně spojeny. Ukrajina může tuto válku vyhrát,“ uvedl generální tajemník a dodal, že spojenci musí nadále zvyšovat svou vojenskou pomoc Ukrajině.

Stoltenberg uvedl, že ministři rovněž jednali o nadcházejícím madridském summitu NATO, na němž se očekává přijetí rozhodnutí o posílení pozice Aliance, posílení podpory globálních partnerů a přijetí příští strategické koncepce Aliance, která je plánem budoucího přizpůsobení NATO nebezpečnějšímu a konkurenčnějšímu světu.

Psali jsme:

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.