Finsko i Švédsko se snaží přizpůsobit nové geopolitické realitě v důsledku toho, co Moskva nazývá „speciální vojenskou operací“.
Debata o členství Švédska v NATO se posunula na vyšší rychlostní stupeň, když se sešli představitelé vládní sociálnědemokratické strany, aby projednali případnou žádost o vstup do vojenské aliance. Schůzka stranického vedení ve Stockholmu zahájila zhruba čtyřtýdenní konzultační období, než sociální demokraté přijmou konečné rozhodnutí, které se očekává kolem 24. května. V plánu jsou další osobní setkání vedení strany a také online debaty s místními členy strany.
Výsledek vnitřních rozhovorů sociálních demokratů bude s největší pravděpodobností rozhodující pro to, zda Švédsko požádá o vstup do NATO, což by znamenalo největší změnu v zahraniční politice země od vstupu do EU v roce 1995.
Vývoj ve Švédsku odráží podobný proces probíhající v sousedním Finsku, kde se sociálnědemokratická premiérka Sanna Marinová chystá v nadcházejících týdnech oficiálně oznámit postoj své strany k žádosti o vstup do NATO. Prohlášení předních sociálních demokratů ve finském parlamentu z tohoto týdne naznačují, že Marinová je pro podání žádosti o vstup a že by země mohla tento krok učinit ještě před létem.
Nejistí Švédové?
Více než polovina Švédů si stále není jistá členstvím Švédska v NATO nebo se k němu staví negativně, ale v případě vstupu Finska do NATO si to přeje jasná většina.
Od té doby, co Rusko napadlo Ukrajinu, si stále více Švédů přeje, aby Švédsko vstoupilo do NATO. Nedávný průzkum GP/Sifo ukazuje, že 46 % dotázaných říká ano. 33 % není rozhodnuto, zatímco 21 % si přeje, aby Švédsko zůstalo mimo alianci. „Je zřejmé, že názor byl ovlivněn válkou a způsobem vedení švédské debaty,“ říká volební expert GP Jonas Hinnfors, profesor politologie na univerzitě ve švédském Göteborgu.
Švédsko a Finsko úzce spolupracují v oblasti bezpečnostní politiky. Z vyjádření politiků sousedních zemí je zřejmé, že jakýkoli krok do obranného svazku by měl být učiněn současně. „Myslím, že je důležité, aby Finsko a Švédsko přijaly rozhodnutí přibližně ve stejnou dobu a stejným směrem. Pokud platí obojí současně, lze to posuzovat jako celek,“ řekl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto během parlamentní rozpravy o analýze bezpečnostní politiky země.
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová rozhlasu Ekot řekla, že vláda chce urychlit analýzu bezpečnostní politiky, aby byla připravena již 13. května. S tím později souhlasil i švédský parlament (Riksdag). To znamená, že případné rozhodnutí o NATO může být přijato rychle. „Koneckonců politická a vojenská situace na Ukrajině se stále zhoršuje. Kromě toho přišlo se svou analýzou Finsko, takže na nás ve Švédsku je vyvíjen silný tlak, abychom také přišli s naší analýzou,“ řekla Lindeová.