Spojenci NATO se dohodli na dalším posílení a udržení podpory Ukrajiny

„Nic nenasvědčuje tomu, že by prezident Putin změnil svůj celkový cíl, a tím je ovládnutí Ukrajiny a dosažení významných vojenských vítězství na bojišti,“ uvedl na tiskové konferenci Jens Stoltenberg.

Ministři zahraničí NATO se tento týden (6.-7. dubna 2022) na zasedání v Bruselu dohodli na udržení a dalším posílení podpory Ukrajiny a zintenzivnění spolupráce s partnery vzhledem ke globálním důsledkům nevyprovokované války prezidenta Putina proti Ukrajině.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba poděkoval spojencům z NATO za jejich významnou podporu.

„Spojenci dělají hodně a jsou odhodláni dělat více, nyní i ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, aby pomohli statečným Ukrajincům bránit jejich domovy a zemi a zatlačit invazní síly,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg

***

Na tiskové konferenci od Stoltenberga kromě jiného zaznělo:

„Spojenci se shodli na tom, že bychom měli pomoci i dalším partnerům posílit jejich odolnost. A posílit jejich schopnost se bránit, včetně Gruzie a Bosny a Hercegoviny. V případě Gruzie bychom mohli zvýšit naši podporu prostřednictvím zásadního balíčku NATO-Gruzie. Včetně oblastí, jako je situační povědomí, bezpečná komunikace a kybernetika. Pro Bosnu a Hercegovinu bychom mohli vypracovat nový balíček pro budování obranných kapacit. Jakákoli pomoc by byla přizpůsobena potřebám, řízena poptávkou a poskytována s plným souhlasem dotčených zemí. Nyní se k nám připojily také Gruzie, Finsko, Švédsko a Evropská unie. Stejně jako asijsko-pacifičtí partneři NATO: Austrálie, Japonsko, Nový Zéland a Korejská republika.

To, co se děje na Ukrajině, pozorně sleduje celý svět. Viděli jsme, že Čína není ochotna ruskou agresi odsoudit. A Peking se připojil k Moskvě a zpochybňuje právo národů zvolit si vlastní cestu. To je vážná výzva pro nás všechny. A o to důležitější je, abychom společně chránili naše hodnoty. NATO a naši asijsko-pacifičtí partneři se nyní dohodli na zintenzivnění naší praktické a politické spolupráce v několika oblastech. Včetně kybernetiky, nových technologií a boje proti dezinformacím.

Budeme také těsněji spolupracovat v dalších oblastech, jako je námořní bezpečnost, změna klimatu a odolnost. Protože globální výzvy vyžadují globální řešení. Ministři se rovněž zabývali našimi budoucími vztahy s Ruskem. Sankce zavedené spojenci NATO a našimi partnery jsou bezprecedentní. Musíme pokračovat v koordinovaném tlaku, abychom pomohli tuto nesmyslnou válku ukončit. Ministři se shodli na tom, že příští strategická koncepce NATO musí přinést odpověď na to, jaký bude náš vztah k Rusku v budoucnosti. A poprvé musí také zohlednit, jak rostoucí vliv a nátlaková politika Číny ovlivňují naši bezpečnost.

Strategická koncepce bude dokončena pro červnový summit v Madridu. Bude to plán pro další přizpůsobování Aliance nebezpečnějšímu a konkurenčnějšímu světu, ve kterém žijeme. Nakonec spojenci schválili chartu našeho „Urychlovače obranných inovací pro severní Atlantik“ (DIANA –Defence Innovation Accelerator for the North Atlantic). Pro začátek bude zahrnovat síť přibližně 60 inovačních pracovišť v Severní Americe a Evropě, mapka je zde. Ve spolupráci se soukromým sektorem a akademickou obcí spojenci zajistí, abychom mohli využít nejlepší nové technologie pro transatlantickou bezpečnost.“

***

Po projevu přišly na řadu otázky od novinářů, v rámci kterých Stoltenberg sdělil:

„Z aktuálního jednání jasně vyplynulo, že spojenci by měli udělat více a jsou připraveni udělat více, poskytnout více vybavení a uvědomují si a uznávají naléhavost této situace.“

Pokud jde o dodávky zbraní, tak „spojenci [Ukrajině] poskytují širokou škálu různých zbraňových systémů, a to jak systémů ze sovětské éry, tak i moderního vybavení“.

Stoltenberg zdůraznil, že „spojenci NATO poskytují Ukrajině podporu, ale zároveň je hlavní odpovědností NATO chránit a bránit všechny spojence a zabránit tomu, aby tento konflikt přerostl v plnohodnotnou válku mezi NATO a Ruskem“. Podle generálního tajemníka se „NATO do konfliktu přímo nezapojí. Spojenci NATO nebudou na Ukrajinu vysílat své jednotky ani kapacity.“

K ukončení konfliktu Stoltenberg sdělil: „Nejjednodušší způsob, jak tuto válku ukončit, je, aby prezident Putin stáhl všechna svá vojska, ukončil válku, sedl si a zahájil seriózní diplomatické úsilí o nalezení řešení. Musíme však být realisté a nic nenasvědčuje tomu, že by prezident Putin změnil svůj celkový cíl, a tím je ovládnutí Ukrajiny a dosažení významných vojenských vítězství na bojišti. Nevidíme tedy, že by Rusko ustupovalo. Vidíme spíše přeskupování a přesouvání ruských sil, které se stěhují ze severní Ukrajiny, ale zároveň přesouvají tyto síly na východ. A očekáváme velkou bitvu na Donbasu, velkou ruskou ofenzívu. A to je důvod, proč spojenci také zdůraznili naléhavost poskytnutí větší podpory Ukrajině, a to bylo samozřejmě také poselství ministra Kuleby. Takže to je také důvod, proč musíme samozřejmě pracovat na rychlém ukončení této války. A to je důvod, proč také spojenci uvalují na prezidenta Putina a Rusko vysoké náklady. Tato válka může trvat týdny, ale také měsíce a možná i roky, a proto se musíme připravit na mnohem více.“

Celý záznam z tiskové konference je zde.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.