Ačkoli Finsko není členem NATO, jeho armáda v posledních letech prohloubila spolupráci s Aliancí.

Finský prezident Sauli Niinistö u příležitosti 60. výročí založení Finského institutu pro mezinárodní záležitosti (FIIA) vystoupil s projevem, v němž zdůraznil význam národních zájmů, ale také nutnost vést s Ruskem dialog. Přinášíme z jeho proslovu ukázku.

***

„Finsko potřebuje zahraniční a bezpečnostní politiku, která bude finská i mezinárodní. Nemůžeme a nechceme se obracet zády ke světu, ve kterém žijeme, bez ohledu na to, jak náročné je prostředí. Ani na okamžik si však nemůžeme dovolit zapomenout na naše vlastní národní zájmy.

Nedávné zkušenosti z velmi odlišných oblastí života hovoří jasně. Ať už to byla pandemie nebo uprchlická krize, bezprostřední reakce na náhlé mezinárodní výzvy byly velmi podobné. Vnitrostátní, nikoliv mezinárodní. Pokud ostatní kolem nás fungují na základě svých národních zájmů, čistý altruismus z naší strany nás činí zranitelnějšími.

Jak možná mnozí z vás vědí, můj ucelený pohled na bezpečnost Finska spočívá na čtyřech pilířích. Jsou to zaprvé národní obrana a bezpečnost, zadruhé integrace a partnerství se Západem, zatřetí vztah s Ruskem a začtvrté mezinárodní systém a komplexní bezpečnost.

Finsko v uplynulých letech důsledně budovalo hustou síť obranných a bezpečnostních partnerství. Na bilaterální úrovni velmi úzce spolupracujeme se Spojenými státy, Švédskem a Norskem.

Jak jsme viděli, naposledy v souvislosti s oznámením AUKUS pro indo-pacifický region, nové druhy mnohonárodních obranných dohod se stále rozšiřují. Ve veřejné diskusi jsou nová ad hoc uskupení někdy vnímána jako podkopávající důvěryhodnost stávajících aliancí a svazů. Někdy je také slyšet zastřené náznaky, že přímý vztah se Spojenými státy je dokonce důležitější než vztah s NATO.

Podle mého názoru je široká škála partnerství pozitivním jevem. Nebudeme se automaticky účastnit všech nových iniciativ, které se objeví. Ale ty, které budou sloužit našim zájmům, nám pomohou dále zlepšit interoperabilitu s vybranými partnery. A jsou komplementárním posílením dvou základních složek druhého pilíře naší bezpečnosti: našeho členství v EU a těsného partnerství s NATO.

Vztahy mezi Finskem a Ruskem

Vztahy Finska s Ruskem jsou dlouhodobé a mnohostranné. V průběhu času tento vztah mírně řečeno kolísal. Po desetiletí však přetrvává společný závazek usilovat o fungující vztahy mezi sousedy. Udržování fungujících vztahů s Ruskem (co nejfunkčnějších vztahů v daném okamžiku) se přitom stalo důležitým pilířem podporujícím naši vlastní bezpečnost.

Tento vztah samozřejmě nikdy nefungoval ve vzduchoprázdnu. Je nedílnou součástí širšího evropského, a dokonce celosvětového prostředí. A bohužel zde nyní můžeme zaznamenat mnoho znepokojivých trendů.

Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem fakticky ochably. Hledání partnerství bylo nahrazeno rostoucím podezíráním a vzájemným obviňováním. Máme skutečné rozdíly – to by se nemělo popírat. Například nebudeme akceptovat nezákonnou anexi Krymu a nebudeme souhlasit s tím, aby se Rusko nadále uchylovalo k řadě destabilizujících aktivit.

Souvisejícím důvodem k obavám je rostoucí militarizace v severní Evropě. Je samozřejmé, že se všichni musíme dobře postarat o svou vlastní bezpečnost. To je povinností každého státu. Zároveň si nemyslím, že stabilní bezpečnost nebo předvídatelné vztahy mezi Ruskem a Západem mohou nebo by měly být založeny pouze na síle zbrojení.

Potřebujeme také dialog s Ruskem. To není v rozporu s pevnými postoji. Na základě finských zkušeností vás mohu ujistit, že oba prvky se mohou vejít do jedné rovnice. Naše vztahy s Ruskem jsou založeny na aktivním a přímém dialogu.

Totéž musí být možné i na evropské úrovni. V této souvislosti s politováním konstatuji, že spolupráce v rámci OBSE je fakticky zmrazena,“ dodal Niinistö.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.