Francouzi dali na následujících 5 let důvěru Emmanuelu Macronovi. Ten bude nyní čelit mnohým výzvám a hledat řešení řady problémů. Jedním z nich je stárnutí populace.
Během pěti let Macronova mandátu bude slavit své osmdesátiny řada známých francouzských jmen: Catherine Deneuve, Jacques Dutronc, Michel Polnareff, Françoise Hardy, Alain Souchon, Jane Birkin, Michel Denisot, Sylvie Vartan, Daniel Pennac a další. Osmdesátku ovšem oslaví i více než dva miliony jejich spoluobčanů a tito novopečení osmdesátníci se tak připojí ke čtyřem milionům lidí ve věku 80 a více let, kteří v současnosti žijí ve Francii.
Populace ve věku šedesát plus již v zemi předstihla populaci do dvaceti let a každému třetímu Francouzovi bude do roku 2050 šedesát a více let. Jedná se o nárůst o 80 % za posledních čtyřicet pět let, což samozřejmě přinese celou řadu problémů, především pokračující chudobu, ztrátu autonomie a izolaci této skupiny. Jak ukazuje zpráva sdružení les Petits Frères des Pauvres zvaná barometr osamělosti a izolace, 530 000 starších lidí bylo v roce 2021 ohroženo tzv. sociální smrtí ve srovnání s 300 000 v roce 2017 a 2 miliony starších lidí byly v tomto roce izolovány od své rodiny a přátel, ve srovnání s 900 000 v roce 2017. Stárnutí populace, rozpad sociálních vazeb, věková diskriminace a urážlivé výroky vůči seniorům na sociálních sítích zejména ze strany mladých lidí, to jsou témata, která staronový prezident bude muset řešit.
Problémem je také důchodová reforma – diskutuje se věk odchodu do důchodu, předčasný důchod a zaměstnávání seniorů. Tím, že Emmanuel Macron plánuje zvýšit zákonný věk odchodu do důchodu na 65 let, přijímá zároveň i podstatnou výzvu: zaměstnat seniory. Ačkoliv podíl seniorů v zaměstnání za poslední dvě desetiletí na základě přijatých předchozích opatření vzrostl (podle sdělení Dares – odboru statistiky francouzského ministerstva práce ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 pracovalo 56,1 % lidí ve věku 55 až 64 let, což je o 18,4 bodu více než v prvních třech měsících roku 2003), Francie stále patří mezi země s nejnižším podílem pracujících šedesátníků v rámci OECD. V roce 2019 byla kupříkladu míra zaměstnanosti pro věkovou skupinu 60–64 let 32,7 %, ve srovnání se 70 % ve Švédsku, 61,8 % v Německu a 52,4 % jakožto průměru zemí OECD. Podle statistik za rok 2021 mělo ve Francii zaměstnání pouze 35,5 % žen a mužů ve věku 60 až 64 let. Macrona tedy čeká velký a jen těžko realizovatelný úkol zaměstnat seniory a zároveň zajistit důstojné stáří těm, kteří již pracovat nemohou.