Vzhledem k vysokým cenám umělých hnojiv se stal hnůj žádaným zbožím.
Zatímco dříve se zemědělci museli zbavovat hnoje, který nemohli použít na svých polích, nyní se s ním čile obchoduje. Důvodem boje o hnůj jsou vysoké ceny umělých hnojiv, které se zvýšily v důsledku války na Ukrajině, informoval německý Focus.
Rychlý růst cen však začal již před válkou: podle CRU, londýnského institutu pro výzkum trhu specializujícího se na globální komoditní trhy, se ceny dusíkatých hnojiv od začátku roku 2020 zvýšily čtyřikrát a fosfátů a potaše více než třikrát. Důvodem je rychlý růst cen energií: zemní plyn je nezbytný jako zdroj energie i jako surovina pro výrobu čpavku, který je základní složkou naprosté většiny dusíkatých hnojiv.
„Cena plynu tvoří asi 80 až 90 % výrobních nákladů dusíkatých hnojiv, takže zejména evropští výrobci jsou tím velmi silně ovlivněni,“ říká Sven Hartmann, vedoucí oddělení výživy rostlin Německého svazu zemědělského průmyslu ve Frankfurtu.
Důležitou roli na světovém trhu s hnojivy hraje Rusko – je dodavatelem zemního plynu a dusíku, fosfátů a potaše. Ovšem jsou zde i jiné země, které mají v odvětví hnojiv co nabídnout. Profesor Michaël Tanchum se podíval blíže na Maroko a jeho možnosti, níže přinášíme jeho příspěvek pro The Conversation.
Maroko by mohlo být klíčem ke světovému zásobování potravinami
Maroko má rozsáhlý průmysl hnojiv s obrovskou výrobní kapacitou a mezinárodním dosahem. Po Rusku, Číně a Kanadě patří mezi čtyři největší světové vývozce hnojiv.
Hnojiva se obvykle dělí do tří hlavních kategorií: dusíkatá hnojiva, fosforečná hnojiva a draselná hnojiva. V roce 2020 činila velikost trhu s hnojivy přibližně 190 miliard dolarů.
Maroko má výraznou výhodu ve výrobě fosforečných hnojiv. Vlastní více než 70 % světových zásob fosfátových hornin, z nichž se získává fosfor používaný v hnojivech. Díky tomu je Maroko strážcem globálních potravinových řetězců, protože všechny potravinářské plodiny potřebují ke svému růstu prvek fosfor. Ve skutečnosti ho potřebují všechny rostliny. Na rozdíl od jiných omezených zdrojů, jako jsou fosilní paliva, neexistuje k fosforu alternativa.
V roce 2021 činil celosvětový trh s fosforečnými hnojivy přibližně 59 miliard dolarů. V Maroku činily tržby tohoto odvětví v roce 2020 5,94 mld. Office Chérifien des Phosphates, výrobce vlastněný marockým státem, představoval přibližně 20 % příjmů z vývozu království. Je také největším zaměstnavatelem v zemi a poskytuje práci 21 000 lidí.
Maroko plánuje do roku 2026 vyrobit dalších 8,2 milionu tun fosforečných hnojiv. V současné době se vyrábípřibližně 12 milionů tun.
Státní společnost nedávno oznámila, že v letošním roce zvýší výrobu hnojiv o 10 %. Na světový trh by se tak do konce roku dostalo dalších 1,2 milionu tun. To výrazně pomůže trhům.
Jak však uvádím v nové zprávě, Maroko čelí novým výzvám. Jeho výroba hnojiv je ohrožena stále náročnějšími ekologickými a ekonomickými problémy. Mezi ně patří pandemie COVID a následné vážné narušení dodavatelského řetězce.
Načasování jejich řešení je klíčové.
Rusko je v současné době největším světovým vývozcem hnojiv: 15,1 % celkového vývozu hnojiv. A právě hnojiva představují pro Evropu i Afriku jednu z nejzranitelnějších oblastí. Například EU27 (všech 27 členských států Evropské unie) jako celek závisí na Rusku z 30 % svých dodávek hnojiv. Výhodnou pozici Ruska umocňuje jeho postavení druhého největšího světového producenta zemního plynu. Plyn je hlavní složkou všech fosforečných i dusíkatých hnojiv.
Z tohoto důvodu má ruská invaze na Ukrajinu vážné důsledky pro celosvětovou potravinovou bezpečnost. Jednak z hlediska zásobování, jednak proto, že hnojiva mohou být použita jako ekonomická zbraň nebo nástroj.
Maroko by se proto mohlo stát ústředním bodem globálního trhu s hnojivy a strážcem světových dodávek potravin, který by mohl vyvážit snahu použít hnojiva jako zbraň.
Maroko začalo těžit fosfor v roce 1921. V 80. a 90. letech 20. století začalo vyrábět vlastní hnojiva. Úřad Office Chérifien des Phosphates (OCP) vybudoval v Jorf Lasfar na marockém pobřeží Atlantského oceánu největší středisko na výrobu hnojiv na světě.
Před vypuknutím rusko-ukrajinské války měla společnost více než 350 klientů na pěti kontinentech. Přibližně 54 % fosfátových hnojiv nakupovaných v Africe pochází z Maroka. Marocká hnojiva mají také hlavní podíl na domácím trhu v Indii (50 %), Brazílii (40 %) a Evropě (41 %). Indie a Brazílie se obrátily na Maroko, aby zaplnily další mezery v dodávkách.
Marocká ekonomika těží z přeměny v mezinárodního giganta vyvážejícího hnojiva. A zejména v subsaharské Africe vedla kombinace partnerství společných podniků v místní výrobě hnojiv a přímého oslovení zemědělců k pozoruhodnému zvýšení afrických zemědělských výnosů.
Rozšířil se také vliv Maroka v rámci měkké síly na celém kontinentu. Maroko například dodává více než 90 % roční poptávky Nigérie po hnojivech.
Výzvy: Omezení v oblasti vody a energie
Při těžbě fosfátů a výrobě hnojiv se spotřebuje velké množství energie a vody. Marocký průmysl fosfátů a hnojiv spotřebuje přibližně 7 % roční produkce energie a 1 % vody.
Maroko však patří mezi země, které nedostatkem vody trpí nejvíce. Důvodem je suché klima, vysoká poptávka po vodě, změna klimatu a znečištění a zanášení nádrží.
Maroko se snaží tento problém řešit prostřednictvím Národního plánu pro vodu na období 2020–2050. Ten mimo jiné počítá s výstavbou nových přehrad a odsolovacích zařízení a s rozšířením zavlažovacích sítí, aby se udrželo zemědělství a ekosystémy. Náklady na tento plán se odhadují na 40 miliard dolarů.
Náklady na zemní plyn
Dusík je dalším základním hnojivem, které rostliny potřebují. Diammoniumfosfát, celosvětově nejoblíbenější typ fosforečného hnojiva (který se v Maroku vyrábí spolu s monoamoniem), se skládá ze 46 % z fosforu a 18 % z dusíku. Zemní plyn tvoří nejméně 80 % variabilních nákladů na dusíkaté hnojivo.
To znamená, že cena zemního plynu výrazně ovlivňuje výrobní náklady. Maroko má však jen malé zásoby zemního plynu. A ceny zemního plynu prudce rostou. To, jak dobře Maroko zvládne propojení potravin, vody a energie, ovlivní jak jeho vlastní hospodářský rozvoj, tak stabilitu dodávek potravin na celém světě.
Klíčové je rozšířit odvětví obnovitelných zdrojů energie. Maroko má značné solární a větrné zdroje. Výroba hnojiv by mohla být poháněna obnovitelnou energií a obnovitelná energie by mohla být využívána v samotných hnojivech.
V roce 2020 pokryla státní společnost OCP 89 % svých energetických potřeb kombinovanou výrobou (výroba dvou nebo více druhů energie z jednoho zdroje paliva) a obnovitelnými zdroji energie. Jejím cílem je nakonec tímto způsobem pokrýt 100 % svých energetických potřeb.
Obnovitelná energie by se mohla využívat i v samotném hnojivu. Namísto dovozu čpavku získávaného ze zemního plynu by Maroko mohlo vyrábět vlastní čpavek s využitím vodíku vyráběného z domácích obnovitelných zdrojů energie.
Podle státní společnosti se 31 % její potřeby vody pokrývá z „nekonvenčních“ zdrojů, včetně vyčištěné odpadní vody a odsolené mořské vody.
Rostoucí závislost Maroka na odsolovacích zařízeních pro uspokojování průmyslových, zemědělských a obytných potřeb bude vyžadovat nové rozsáhlé investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů. Odsolovací zařízení potřebují k výrobě stejného množství vody desetkrát více energie než konvenční úpravny povrchové vody.
Aby Maroko udrželo provoz a rozšířilo výrobu zeleného čpavku, bude muset najít pečlivou rovnováhu mezi vývozem hnojiv, snahou o rozšíření vývozu zemědělských produktů vysoké hodnoty a zásobováním obyvatelstva pitnou vodou.
Využitím svých velkých zdrojů solární energie k výrobě zeleného vodíku a zeleného čpavku spolu s odsolováním by se Maroko mohlo vymanit z bludného kruhu rostoucích cen ve vazbě potraviny-energie-voda.
O autorovi: Michaël Tanchum vyučuje mezinárodní vztahy a politickou ekonomii Blízkého východu a severní Afriky na Universidad de Navarra ve Španělsku. Je také vedoucím pracovníkem Rakouského institutu pro evropskou a bezpečnostní politiku (AIES).
Zdroj: The Conversation „Morocco – a top fertiliser producer – could hold a key to the world’s food supply“ (10.07.2022)
Psali jsme:
- Afrika: Více hnojiv pro zahnání hladu
- Válka na Ukrajině povede k potravinové krizi, varuje další ruský podnikatel
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.