„Smlouvy EU nejsou vytesané do kamene. Pokud společně dospějeme k závěru, že je smlouvy nutné upravit, aby se Evropa posunula dopředu, tak bychom tak měli učinit,“ říká Scholz.
Zavedení hlasování kvalifikovanou většinou; zrychlení procesu rozšiřování EU; posílení evropské suverenity; vybudování nového systému protivzdušné obrany v Evropě; investice do nových partnerství – v Asii, Africe a Latinské Americe; význam čipů a surovin pro výrobu baterií; klimatická neutralita do roku 2050; jednotka rychlého nasazení, legální migrace, potřeba dohody o snížení zadlužení… těchto témat se v rámci svého projevu o budoucnosti Evropy dotkl německý kancléř Olaf Scholz, který zavítal v pondělí do Prahy.
Kancléř nevynechal samozřejmě situaci ohledně Ruska a Ukrajiny, včetně oblasti energií. Podívejme se nyní na tu část, kde hovoří o hlasování kvalifikovanou většinou a o rozšiřování EU na východ.
***
„Jsem zde, v hlavním městě předsednického státu Rady EU – abych Vám a našim evropským přátelům představil některé ze svých myšlenek o budoucnosti naší unie. Jedná se skutečně o myšlenky, návrhy, podněty k zamyšlení – nikoli o hotová německá řešení.
Německá odpovědnost za Evropu z mého pohledu spočívá v tom, že společně s našimi sousedy vypracujeme řešení a poté společně rozhodneme. Nechci žádnou EU s exkluzivními spolky nebo řídicími orgány, nýbrž EU rovnocenných členů. A chtěl bych ještě výslovně dodat: Rozšiřování EU směrem na východ je pro nás všechny přínosem!
Německo udělá z pozice země, která leží uprostřed našeho kontinentu, vše pro propojení východu, západu, severu a jihu Evropy.
Zasazuji se o rozšíření Evropské unie – o přijetí států západního Balkánu, Ukrajiny, Moldavska a výhledově také Gruzie!
Evropská unie s 30 nebo 36 členskými státy však bude vypadat jinak než dnes. To je zcela pochopitelné. Po vzoru historika Karla Schlögela by se dalo říct, že se střed Evropy posouvá směrem na východ.
Po takovémto rozšíření EU se zvětší rozdíly mezi jednotlivými členskými státy – s ohledem na politické zájmy, hospodářskou sílu nebo podobu sociálních systémů. Ukrajina není Lucembursko. A Portugalsko má jiný pohled na světové problémy než Severní Makedonie. Ze všeho nejdřív je zapotřebí, aby kandidátské země splnily kritéria pro vstup do EU. V tom jim budeme maximálně nápomocni.
Na toto výrazné rozšíření však budeme muset připravit i samotnou EU. To bude nějakou dobu trvat, proto s tím musíme začít už teď. I v minulosti probíhaly při rozšiřování EU reformy v kandidátských zemích souběžně s institucionálními reformami Evropské unie. Tak tomu bude i tentokrát.
Této debatě se nevyhneme – určitě ne v případě, že to s rozšířením EU myslíme vážně. A sliby, které jsme dali kandidátským zemím, musíme brát vážně. Jen tak dosáhneme stability v Evropě.
Pojďme tedy mluvit o reformách. V Radě EU, na úrovni ministrů, je nutné jednat rychle a pragmaticky. To musí být možné i v budoucnu.
Tam, kde je dnes nutné rozhodovat jednomyslně, však s každým dalším členským státem roste také riziko, že veto jedné jediné země zablokuje vůli všech ostatních členů. Kdo si myslí něco jiného, popírá evropskou realitu.
Proto jsem navrhl, abychom v oblasti společné zahraniční politiky, ale také v jiných oblastech, například daňové politice, postupně přešli k rozhodování kvalifikovanou většinou. I když jsem si vědom toho, že to bude mít důsledky i pro Německo.
Musíme si totiž uvědomit, že trvání na jednomyslném rozhodování může fungovat pouze v době, která nevyžaduje rychlé rozhodování. To však nejpozději od ruského útoku na Ukrajinu neplatí!
Udržování statu quo tudíž není alternativou k rozhodování kvalifikovanou většinou. Vedlo by k postupu ve stále odlišnějších skupinách, džungli pravidel a těžko zvládnutelných výjimek. Nešlo by o žádnou diferencovanou integraci. Vznikla by nepřehledná změť, která by byla vítanou příležitostí pro všechny, kteří jsou proti geopoliticky silné a jednotné Evropě a chtějí nás poštvat proti sobě. A to nechci!
Občas jsem byl kritizován za to, že se zasazuji o hlasování kvalifikovanou většinou. A naprosto chápu obavy především menších členských států. I v budoucnu musíme naslouchat problémům všech členských států – cokoliv jiného by bylo zradou evropské myšlenky.
A protože beru tyto obavy velmi vážně, říkám: Pojďme společně hledat kompromisy! Dokázal bych si například představit, že s rozhodováním kvalifikovanou většinou začneme nejprve v oblastech, ve kterých je zcela klíčové, abychom mluvili jedním hlasem. Kupříkladu v oblasti sankční politiky nebo lidských práv.
Přimlouvám se za větší odvahu ke konstruktivnímu zdržení se hlasování. Zde se musíme snažit my Němci i všichni ostatní, kteří jsou přesvědčeni o potřebě rozhodování kvalifikovanou většinou.
Pokud co nejvíce členských států přistoupí na tento návrh, výrazně se přiblížíme Evropě, která bude jako silný politický hráč ovlivňovat světovou politiku.“
***
Celý přepis projevu najdete zde v češtině.