„Sotva existuje jiná situace, v níž by se pokrytectví Západu v otázkách lidských práv, demokracie a svobody projevilo tak otevřeně jako v případě Juliana Assange,“ připomněla Sevim Dagdelenová.
Novinář a zakladatel platformy WikiLeaks je již třináct let zbaven svobody. Za svou investigativní práci, jako je video „Collateral Murder“, které dokumentuje vraždu iráckých civilistů, včetně dvou novinářů z agentury Reuters, americkou armádou v Iráku, nebo válečné deníky z války NATO v Afghánistánu, by měl Julian Assange zůstat pod zámkem až do své smrti. Díky rozhodnutí britské ministryně vnitra Priti Patelové z poloviny června je nyní jeho vydání do USA o krok blíže, napsala německá levicová poslankyně Sevim Dagdelenová na svém webu.
(Pozn.red.: Podle zprávy z 5. září Priti Patelová končí ve funkci ministryně vnitra a nebude působit ve vládě Liz Trussové – nově zvolené britské premiérky).
Poté, co se právní tým Juliana Assange odvolal proti rozhodnutí konzervativního tvrdého soudu u britského Nejvyššího soudu, vstupuje zdánlivě nekonečné řízení do dalšího kola. Na rozdíl od chilského diktátora a masového vraha Augusta Pinocheta, který si na přelomu tisíciletí užíval „vydávací vazbu“ v Londýně v domácím vězení v luxusním sídle s řadou prominentních příznivců, včetně expremiérky Margaret Thatcherové, Assange už tři roky živoří v britské přísně střežené věznici Belmarsh, zatímco nad ním visí Damoklův meč vydání do USA. Kvůli své novinářské práci ve spolupráci s médii, jako jsou SPIEGEL, New York Times a Guardian, hrozí Assangeovi až 175 let vězení. Na základě zákona o špionáži – zákona z doby první světové války, který slouží ke stíhání špionů a sabotérů – má být zakladatel WikiLeaks uvězněn. Tímto nevýslovným obviněním je žurnalistika prohlášena za zločin. Ne nadarmo varují novinářské organizace a organizace zabývající se svobodou tisku po celém světě před tím, aby vydání Assange vytvořilo nebezpečný precedens pro ostatní média a novináře.
Je velkým úspěchem, že rok a půl po založení nadstranické pracovní skupiny „Svobodu Julianu Assangeovi“ (Freiheit für Julian Assange) se k tomuto varování na začátku července poprvé připojil i německý Spolkový sněm. Všechny parlamentní skupiny s výjimkou CDU/CSU přijetím doporučujícího usnesení petičního výboru odsoudily politické pronásledování Juliana Assange jako útok na svobodu tisku a vyzvaly německou vládu, aby se zasadila o propuštění novináře a zakladatele Wikileaks z britské vazby a jeho nevydání do USA. O tom, že podpora Juliana Assange nabírá na síle, svědčí i společné prohlášení ze 7. července 2022: Proti vydání Juliana Assange do USA se v něm vyslovilo více než 80 poslanců ze všech parlamentních frakcí – od dopisu německých poslanců britské Dolní sněmovně ze začátku května se tak počet stoupenců života a svobody Juliana Assange v Bundestagu během několika týdnů více než zdvojnásobil.
Bez ohledu na parlamentní protesty se německá vláda neochvějně drží své nibelungovské loajality vůči Washingtonu a opouští disent Západu. Zároveň je ve vládní lavici pět ministrů, kteří krátce před spolkovými volbami požadovali zastavení stíhání zakladatele WikiLeaks v zájmu ochrany svobody tisku. Jedním z přeběhlíků je státní ministryně pro kulturu a média Claudia Rothová. Tato veteránka Strany zelených nyní ve své funkci a důstojnosti vytrubuje do světa, že pokud bude Assange vydán, dostane se mu v USA, tedy v zemi, jejíž tajné služby únos a vraždu novináře prokazatelně naplánovaly, „velmi spravedlivého procesu“.
Německá vláda se odvolává na britský právní stát jako na modlitební mlýnek. Vzhledem k nepřiměřeným podmínkám vazby, rozsáhlému vyloučení veřejnosti, využívání podjatých soudců a mnoha dalším procesním chybám se nejedná o nic jiného než o naprostý výsměch. Nyní již bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro mučení Nils Melzer již několik let kritizuje Assange za to, že je mu „soustavně upíráno“ právo na spravedlivý proces. Melzerovo prohlášení, že Assange trpí „psychickým týráním“ kvůli dlouholetému pronásledování a nelidským podmínkám ve vězení, před lety narazilo na hluchého ministra zahraničí Heiko Maase.
Každý, kdo stejně jako německá vláda nečinně přihlíží pohřbívání novináře Juliana Assange zaživa před očima celého světa, ztrácí jakoukoli důvěryhodnost, pokud jde o odvolávání se na demokracii a lidská práva. Vydání Juliana Assange se blíží, ale ještě není pozdě. Německá vláda se musí vážně zasadit o propuštění Juliana Assange a ukončení jeho obvinění, i kdyby to mělo být jen v jejím vlastním zájmu. Novinařina není a nesmí být zločinem – i když odhaluje válečné zločiny Západu.
Zdroj: Sevim Dagdelen, „Julian Assange – die Scheinheiligkeit des Westens“ (29.08.2022)
Psali jsme:
- CIA čelí žalobě Assangeových právníků: nezákonně je prý sledovala a porušila jejich právo na soukromí
- Život Juliana Assange visí na vlásku
- Bundestag odsoudil pronásledování Juliana Assange jako útok na svobodu tisku
- Po výroku Patelové byl Julian Assange umístěn do speciální cely
- Assange má místo v dějinách žurnalistiky už zajištěno
- Černý den pro svobodu tisku
- Julian Assange: Kolik času zbývá?
- Případ Juliana Assange představuje mrazivý precedens
- Proč má být Julian Assange zničen?
- Věznění Juliana Assange a jeho svoboda jsou pro současný Západ zásadní otázkou
- Julian Assange – Cena za pravdu
- Snowden: Konec Assangeovy kauzy! Klíčový svědek proti Assangeovi po letech přiznal, že lhal
- Vyšla kniha zvláštního zpravodaje OSN: „Případ Juliana Assange: Historie pronásledování“
- „Operace Hotel“: Jak špehovali Juliana Assange
- Totální dohled nad Julianem Assangem
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.