Smyslem diplomacie na vysoké úrovni je hledání a nalézání kreativních řešení neřešitelných problémů. Diplomacie se nerovná ústupku, píše hlavní zahraničně politický komentátor deníku.
Absence skutečného diplomatického úsilí o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je zarážející a znepokojující vzhledem ke stále většímu nebezpečí eskalace a počtu obětí, míní Gideon Rachman, hlavní zahraničně politický komentátor prestižních The Financial Times.
Horliví zastánci Ukrajiny vidí dokonce v pouhém mluvení o diplomacii ústupek. Rachman připomíná, že tajná diplomacie v roce 1962 zažehnala kubánskou raketovou krizi. A právě tento typ diplomacie zcela chybí v případě války na Ukrajině. Je omylem myslet si, že diplomacie je alternativou vojenské pomoci Ukrajině. Opak je pravdou – oba přístupy by měly jít ruku v ruce, paralelně. „Diplomacie musí probíhat současně s boji“, píše Rachman, a ukrajinská strana by měla být zapojena do každého diplomatického kroku.
Zdá se však, že pro diplomatickou komunikaci je momentálně otevřeno příliš málo cest. Sice se předpokládá se, že vysocí členové Bidenova týmu hovořili se svými protějšky v Moskvě, výsledky však byly méně než podnětné, ruská strana se navíc držela Kremlem schválených bodů.
Plodnější by mohla být diplomacie třetích stran, míní dále komentátor FT a vyzdvihuje roli tureckého prezidenta v dohodě o vývozu ukrajinského obilí – ačkoliv ne pro každého je Erdogan vzorem ideálního mediátora, má dlouholeté vazby ve Washingtonu, Bruselu i Moskvě. Potenciálními prostředníky jsou také Indové.
Rachman dodává, že hledání a nalézání kreativních řešení neřešitelných problémů je to, o co v diplomacii na vysoké úrovni jde. Je třeba se s tímto typem diplomacie setkávat častěji.
Celý článek zde.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.