Pomoc lékařům i pacientům nyní v severoevropské zemi nabízí dotazník, který by měl usnadnit diagnostiku i průběh léčby. Vyhodnotit ho pomáhá umělá inteligence.
Patient Reported Outcomes (neboli PRO) je speciální online dotazník, který byl zaveden do dánského systému zdravotní péče. Nejprve sloužil především pro neurologii, vzhledem k dobrým zkušenostem byl však později rozšiřován na další a další lékařské obory. Dotazník zahrnuje otázky týkající se kvality života a každodenních činností pacienta včetně jeho konkrétních příznaků a umožňuje jeho větší zapojení do vlastní léčby včetně poskytnutí hlubších znalosti o jeho zdravotním stavu. Zdravotníci díky němu získávají informace z první ruky, které jim pomohou zdokonalit jejich léčebný postup, posiluje i účast a spolupráci pacientů a dá se říci, že pacientovo vnímání se tak více stává součástí léčby. Příkladem využití této metody v praxi je 57letá dánská invalidní důchodkyně Hanne Dalgaard Christensenová, jež kvůli těžkému střevnímu onemocnění přestala pracovat a od té doby musí pravidelně docházet na kontroly. Díky dotazníku Patient Reported Outcome může nemocnici informovat o jakémkoli vývoji svého onemocnění a zlepšit tím efektivitu svých konzultací. „Toto je velmi užitečné, protože když jdu k doktorce, často jí zapomenu říct některé podrobnosti. Tady ale musíte před konzultací vyplnit dotazník. Máte tedy čas si vše promyslet a lékař má odpovědi na otázky, které se řeší při každé návštěvě,“ říká Hanne.
Jak přesně může PRO zlepšit péči o pacienty? Například v Univerzitní nemocnici v dánském Aarhusu se tato online služba používá především pro případy chronických onemocnění, která vyžadují pravidelné kontroly. „PRO je skvělý způsob, jak získat náhled na pacientovy symptomy předtím, než je vidíme v ambulanci. Když vidíme pacienta na klinice, máme již mnoho odpovědí a pak víme, na co bychom se měli zaměřit: zda nějaké příznaky souvisejí s tímto chronickým onemocněním, nebo zda potřebujeme změnit jejich léčbu,“ vysvětluje Dr. Mette Juelsgaardová, gastroenteroložka z Aarhuské univerzitní nemocnice. Co všechno se o pacientovi pomocí dotazníku zjistí a co vlastně měří? Jde o následující témata: kvalita života související se zdravím, fungování tělesných pochodů, omezení související s každodenními činnostmi, snášení zátěže, únava, nevolnost, podrážděnost, psychický stav, fungování ve společnosti, omezení související s prací nebo školou, zkušenosti pacienta, hodnocení systému zdravotní péče a léčby a preference pacienta.
Významnou vlastností dotazníku je, že k provádění počátečního screeningu informací se používá umělá inteligence. Lisbeth Kallestrupová, ředitelka centra péče o pacienty univerzitní nemocnice v Aarhusu, vysvětluje, jak celý systém funguje. „Dotazníky jsou zpracovány pomocí algoritmu, který je naprogramován tak, aby filtroval potřeby pacienta a naléhavé potřeby péče o pacienta. Například v první kategorii je pacient v pořádku a nemusíme s ním mluvit ani ho vidět. Další je „ žlutá“ kategorie, kde poznáme, zda je nutné s pacientem hovořit po telefonu. Nakonec máme „červenou“ kategorii a tam je potřeba pacienta vidět.“ Toto vše umožňuje lékařům vědět více před plánovanou konzultací a upřednostnit relevantní pacienty, se kterými je třeba se potkat osobně. Podle doktorky Kallestrupové je sdílení lékařských informací pro naše zdravotnické systémy kritickým problémem a pacienti zde mohou významně pomoci sdělit, co vlastně potřebují. Lékaři si nový postup velmi chválí a zajímají se o něj i další evropské země, dá se tedy očekávat jeho rozšiřování a následování dánského příkladu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.