Jak se vede stavebnímu sektoru v České republice?

VSa Trendy

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 na našem území postaveno téměř 35 tisíc bytů, z toho 19 tisíc v rodinných domech a 11 tisíc v bytových domech.

Aktuální vydání časopisu Statistika a my se zaměřilo na situaci ve stavebnictví.

Stavební společnosti v České republice provedly za rok 2021 stavební práce celkem v hodnotě přes 580 mld. Kč, což je o 8,3 % více než v roce 2020. Od roku 2018 se stavební práce drží nad hodnotou 500 mld. Kč a v roce 2021 se dostaly na nejvyšší úroveň od ekonomické krize v roce 2008.

Většina stavebních prací spadá do nové výstavby, rekonstrukcí a modernizací, zatímco na opravy a údržbu připadne každým rokem přibližně jen čtvrtina prací.

Nejvíc se staví v Praze

V roce 2021 se z hlediska objemu stavebních prací nejvíce stavělo v Praze, kde šlo zejména o výstavbu bytových budov a inženýrské stavby. Na naše hlavní město připadá každoročně zhruba pětina ze všech stavebních prací v Česku. Prahu následuje Jihomoravský kraj, kde dominuje město Brno, a dále Středočeský kraj. V těchto krajích převažovala výstavba dopravní infrastruktury. Naopak nejméně se už přes deset let staví v krajích Karlovarském a Libereckém, které jsou ovšem nejmenší i rozlohou.

Náklady

V roce 2021 dosahovaly průměrné investiční náklady na jeden byt v Česku v rodinném domě 4,1 mil. Kč, v bytovém domě to bylo zhruba o 1,15 mil. Kč méně. Mezi kraji však existují relativně velké rozdíly. Nejlevnější byty v bytových domech se staví v Ústeckém kraji. Investiční náklady zde vycházejí v průměru na 1,8 mil. Kč. Jsou tedy v průměru o milion levnější než ve zbytku republiky. Byty v rodinných domech vycházejí nejlevněji v Karlovarském kraji, kde takový byt přijde na 3,6 mil. Kč. Není překvapení, že Praha drží prvenství v nejvyšších investičních nákladech na byt jak v bytovém domě (3,9 mil. Kč), tak také v rodinném domě (6,8 mil. Kč).

Velikost

Mezi další důležité odlišnosti patří velikost a dispozice bytu. Byty v bytovém domě mají průměrnou obytnou plochu 51 m2 a užitnou plochu 66 m2 a oproti bytům v rodinných domech jsou téměř poloviční. Tomu odpovídá i dispozice, která v bytových domech bývá nejčastěji 2+1 a v rodinných domech je v průměru o dvě místnosti větší. Pokud bychom dali do souvislosti velikost bytu a odpovídající investiční náklady, pak jeden metr čtvereční obytné plochy v rodinném domě vyjde průměrně na 45 tis. Kč, zatímco v bytovém domě na 58 tis. Kč. Investiční náklady v přepočtu na metry čtvereční tedy vycházejí levněji na byt v rodinném domě.

Výsledky za 10 měsíců vypadají dobře

Stavební produkce v lednu až říjnu loňského roku vzrostla o 2,5 %. K růstu přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 2,8 %, inženýrské stavitelství meziročně vzrostlo o 1,7 %. Nejrychleji rostla produkce v prvním čtvrtletí (+9,9 %), kdy k dobrému výsledku přispěly nízká srovnávací základna a příznivé počasí. Růst se odehrával v obou segmentech, vyšší zaznamenalo inženýrské stavitelství.

Index stavební produkce (průměr roku 2015 = 100). Zdroj: Statistika a my, ročník 13▪01/2023, str. 32

Počet zahájených bytů klesl

Od počátku roku do konce října byla zahájena výstavba 34 572 bytů. To je o 6,9 % méně než za stejné období v roce předchozím, který byl ovšem zcela mimořádný. Loni byl zaznamenán nárůst pouze v prvním čtvrtletí, které se srovnávalo s nižší základnou ze začátku roku 2021 ovlivněnou covidem. V dalších dvou čtvrtletích pak počty bytů převážně klesaly.

V rodinných domech se počty zahájených bytů zatím ještě udržely nad úrovní stejného období roku 2021, u bytů v bytových domech však došlo k propadu o 20,7 %. Výstavba nejvíce bytů byla zahájena ve Středočeském kraji (převážně rodinné domy) a v Praze (bytové domy).

V lednu až říjnu 2022 bylo dokončeno 30 251 bytů, tedy o 9,5 % více než v roce 2021. Rostly obě hlavní kategorie výstavby, ale rozdílným tempem. Po nepřesvědčivých výsledcích z předchozího roku se v prvním čtvrtletí 2022 zdálo, že se podařilo nastartovat dokončování rodinných domů, výstavba bytových domů přitom stagnovala.

Ve druhém čtvrtletí se situace obrátila a růst začala kategorie dokončených bytů v bytových domech.Dokončování rodinných domů vázlo, mezi důvody se zařadily růst cen materiálů nebo nedostatek stavebních kapacit. Ve třetím čtvrtletí se pak obě kategorie dostaly nad úroveň roku 2021, a zejména u bytových domů byl růst výrazný (+59,3 %). Nejvíce bytů se dokončovalo ve Středočeském kraji a v Praze.

Vývoj bytové výstavby (tis. bytů). Zdroj: Statistika a my, ročník 13▪01/2023, str. 33

Výstavba bytů v rodinných domech v dlouhodobém horizontu

Za prvních 21 let nového milénia bylo na našem území postaveno téměř 330 tisíc bytů v rodinných domech.

Nejintenzivnější bytovou výstavbu jsme mohli sledovat kolem roku 2008, tedy paradoxně v období ekonomické krize. Vysvětlení je zřejmě takové, že výstavba těchto bytů byla zahájena ještě před krizí, kdy lidé měli dostatečné úspory a sjednané výhodné hypotéky. Vyšší intenzitu výstavby zaznamenáváme také v posledních pěti letech, kdy se každoročně v průměru dokončilo téměř 20 tisíc bytů. Opět lze říci, že se na tom podílely levné hypotéky.

Důležitou charakteristikou, která se v čase měnila, je velikost užitné a obytné plochy. U obojího dochází v dlouhodobém horizontu k poklesu, avšak u užitné plochy, kam patří například chodby, technické místnosti nebo sociální zařízení, je pokles markantnější. V roce 2000 byla užitná plocha dokončených bytů v rodinných domech o 21 m2 větší než v roce 2021. Zmenšení obytné plochy bylo jen mírné, z 97 na 91 m2 . Změnila se však dispozice, oproti 5+1 převažující v minulosti je nyní nejčastější variantou 4+1. Z uvedeného vyplývá, že obytné místnosti jsou v dnešních bytech na plochu větší.

Poslední významnější trend se týká poklesu podílu dokončených rodinných domů napojených na plynovou přípojku. Maximum bylo dosaženo v roce 2002, kdy se k plynu připojilo 72 % dokončených domů, poté podíly plynule klesaly a v posledních několika letech pokles ještě zrychlil. V roce 2021 se k plynu připojila zhruba čtvrtina dokončených rodinných domů.

Jaké budou hlavní dopady současné inflace na realitní trh v česku?

Na tuto otázku odpověděl Tomáš Pardubický, generální ředitel firmy Finep, takto: „Poptávka po nových bytech se nezmenší, zejména ve velkých městech. Změní se ale způsoby jejich nabytí. Vlastnické bydlení nahradí nájemní, případně alternativy k „hypotékám“ jako např. družstevní bydlení. Developeři i klienti budou hledat úsporná řešení – ať už jde o úspory energie, nebo využití každého metru čtverečního bytu a společných prostor. Vývoj zároveň potvrzuje, že koupě nemovitosti je nejlepší protiinflační pojistkou, přestože dnes vidíme i spekulace na pokles ceny. K tomu ale není důvod, poptávka neklesá, a navíc rostou ceny vstupů. Inflace také ukazuje, že bydlení mimo město přináší významné náklady na dopravu za prací. Lidé se tak budou rozhlížet spíše po městském bydlení, a rozvoj suburbanií se zpomalí. Větší roli při rozhodování bude hrát také lokalita, její rozvinutost a napojení na infrastrukturu. Lidé budou hledat místo, kde mohou skutečně žít a nemusejí neustále cestovat.“

V časopise dále najdete na stranách 36 až 38 rozhovor s prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřím Nouzou.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.