Kanadská média v poslední době často píší o nedostatku pracovních sil a nízkých mzdách. Jak jsou na tom mladí lidé v severoamerické zemi? Co si mohou a co nemohou dovolit?
Mladí Kanaďané si nejvíce stěžují na nedostupnost bydlení, především nemožnost si dovolit městské nájmy. Jejich platy neodpovídají životním nákladům ani při zaměstnáni na plný úvazek a vlastnictví domů se stává luxusem a nedostupným snem. Na rozdíl od mileniálů, kteří vstoupili na trh práce během globální recese v roce 2009 a čelili masivní nezaměstnanosti (ohromujících 11,8 procenta), dnešní mladší kohorta vstupuje do ekonomiky v situaci historického nedostatku pracovních sil. Tím je jim umožněno snadněji získat práci a začít vydělávat, jenže raketově rostoucí ceny bydlení a nájmů, prodlužující se splátky studentských půjček a prudce rostoucí životní náklady se staly překážkami pro to, aby si mladý člověk v zemi javorového listu mohl dovolit samostatný život.
Průměrné měsíční nájemné za všechny typy nemovitostí v Kanadě činilo v srpnu 2022 1 959 USD, což představuje meziroční nárůst o 11,1 procenta. Nájem se pravidelně měsíčně navyšoval o 1,3 procenta a zvýšení oproti tržnímu minimu z dubna 2021 (1 676 dolarů za měsíc) bylo 16,8 procenta. Většina měst v Kanadě se stala pro mladé lidi nedostupnými pro život. Zpráva pracovní agentury RBC Future Launch z letošního května tvrdí, že aby se mladí lidé prosadili ve městech, museli by se „izolovat“ a snížit náklady na dopravu, stravování a zábavu. „Cenová dostupnost by neměla být jen o základních potřebách pro přežití,“ uvedla Claire Pattersonová ze sdružení pro pomoc mladým lidem žijícím v městech Youthful Cities. „Cenová dostupnost by také měla zahrnovat schopnost platit za věci, které přispívají k oživení života člověka. V dnešních kanadských městech prostě nejsou příležitosti k prosperitě stejně dostupné všem mladým lidem.“ Nejdražší kanadská města jsou z hlediska bydlení Vancouver a Toronto, nejdražší provincie pak British Columbia a Ontario.
Podle zprávy RBC trendy v oblasti dostupnosti bydlení dosáhly nejhorší úrovně od počátku 90. let a i když se očekává, že ceny domů v následujících měsících klesnou, cenovou dostupnost to drasticky nezlepší. Podle Jesseho Abramse, generálního ředitele hypotéční společnosti Homewise se sídlem v Torontu, mladí lidé často spoléhají na rodiče. „Mnoho lidí, kteří si kupují dům poprvé, v těchto dnech skutečně dostává pomoc od banky mámy a táty“. Podpora může být ve dvou různých formách. Jednou z nich je varianta, kdy rodiče pomohou darem z vlastních úspor, druhou možností je spolupodepsání hypotéky na koupi domu. Loňská zpráva finanční poradenské firmy IG Wealth Management zjistila, že 72 procent dotázaných rodičů bylo ochotno pomoci svým dětem pořídit si první domov, což v průměru činí 145 000 dolarů na dítě.
Města se obávají, že kvůli vysokým životním nákladům budou přicházet o mladé talentované a pracovité lidi. Především zatížení studentskými půjčkami mladí lidé vidí jako obrovský problém, který jim brání v osamostatňování a seberozvoji. Kupříkladu statistické údaje z roku 2019 ukazovaly, že téměř dva miliony kanadských studentů dluží federální vládě celkem 20,5 miliardy dolarů, přičemž průměrný zůstatek půjčky v době ukončení školy přesáhl 13 000 dolarů. V současné době je průměrný dluh studentských půjček pro absolventy VŠ v Kanadě 15 300 USD. Podle zprávy RBC se sazby školného v Kanadě vzhledem k omezenému vládnímu financování univerzit od 90. let minulého století ztrojnásobily.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.