Milan Daniel píše ve své poznámce o tom, jaké protiválečné aktivity spontánně probíhají v kontrastu s politikou odpůrců míru na Slovensku i v Čechách.
Kdyby strana Zelených neměla v minulých dnech potřebu se specificky zviditelnit, sotva by kdo z širší veřejnosti věděl, že ještě existuje. Na sjezdu partaje, který proběhl o minulém víkendu v Brně, bylo přijato usnesení, ve kterém„vyjádřila podporu Ukrajině a ocenila Vládu ČR za její jednoznačný postoj od počátku této fáze války. Odsoudila apely na „mírová řešení“, která by fakticky vedla k odzbrojení a oslabení Ukrajiny a vyhovují Rusku v jeho mocenských ambicích. Konkrétně se distancovali od aktivit Matěje Stropnického, bývalého člena Strany zelených“.
Mírové řešení obsažené v textu iniciativy Mír a spravedlnost, jejímž je Matěj Stropnický původcem, sice žádné odzbrojení a oslabení Ukrajiny nenavrhuje, ale buď tento text členové strany (jistý přítel ji přejmenoval na Stranu Zelenského) nečetli, nebo se podobně jako jiní jeho pseudokritici usnesli na tom, že mu nebudou rozumět. Co Ukrajinu oslabuje nesporně, je především probíhající válka, ale zřejmě nelze chtít, aby to Zelení chápali.
Signatářům zmíněné výzvy nejde o jednostranné odzbrojení, ale o zastavení bojů, příměří a jednání s cílem zamezit dalšímu zabíjení vojáků i civilistů z obou bojujících stran a nezměrnému utrpení obyvatel.
Pro ty, jimž na jejich gramofonu přeskakuje jehla do jediné drážky, ze které se ozývá „Ukrajina musí zvítězit“, je to málo. Životů to stojí naopak nepočítaně, mluví se o statisících. Že to nechápou členové partaje, která vůči životu obecně deklaruje respekt, je pro její současný stav příznačné.
Hrozba války a potřeba zachování míru znepokojují stále více lidí. Na Slovensku, které je válce blíže, probíhají bez zájmu českých oficiálních médií spontánní mírové pochody. V nich lidé od Michaloviec až do Bratislavy vyjadřují touhu po zachování míru a požadují neutralitu země. Na 40 tisíc potenciálních povolanců se oficiálně vyvázalo z účasti na případných bojových akcích.
Khaki názory české straně Zelených nedovolují organizovat něco takového v Česku. Navzdory tomu i u nás začínají vyskakovat plamínky. Na blogu čtyřiaosmdesátiletého Petra Vlka se lze každý týden dočíst o tom , kde se co pátek rozsvítily plamínky svíček, které si do center svých měst a obcí přinesli lidé, kterým nepřeskakuje a nepřestávají myslet v souvislostech. Lidé, kteří cítí, že musí pro ten mír udělat aspoň to, že dají svou touhu po něm veřejně najevo a dají se v jeho zájmu dohromady.
Tu první svíčku musí vždycky někdo zapálit. V pátek večer v 19 hodin.