Podle Stockholmského mezinárodního mírového institutu (SIPRI) vyvolalo vypuknutí války na Ukrajině nejprudší nárůst vojenských výdajů v Evropě za posledních třicet let.
Výroční zpráva SIPRI uvádí, že největším plátcem v regionu bylo v roce 2022 Spojené království, a to ve výši 68,5 miliardy dolarů. Zpráva zjistila, že výdaje na obranu v západní a střední Evropě překonaly výdaje z posledního roku studené války, protože vojenské výdaje na celém světě dosáhly v loňském roce historického maxima 2240 bilionů dolarů ($2.24 trilionu v krátké škále). SIPRI ukazuje, že výdaje středoevropských a západoevropských států dosáhly v roce 2022 345 miliard dolarů, což je částka, která v reálném vyjádření překonává částku z roku 1989, posledního roku studené války. Jejich výdaje na obranu jsou o 30 % vyšší než před deseti lety. K takovým zemím patřilo Německo, kde tzv. Zeitenwende neboli bod obratu, který loni vyhlásil tamní kancléř Olaf Scholz, předznamenal největší zbrojení od druhé světové války. Německý vojenský rozpočet byl loni sedmý největší na světě za USA, Čínou, Ruskem, Indií, Saúdskou Arábií a Velkou Británií a plánuje se další obrovské zvýšení výdajů. Země loni zřídila mimorozpočtový fond ve výši 105 miliard dolarů, který bude od roku 2023 využíván na zvyšování vojenských schopností ozbrojených sil.
Další tři místa v první desítce největších světových obranných výdajů zaujímají Francie, Jižní Korea a Japonsko. Nejvyšší vojenské výdaje ve střední a západní Evropě měla Velká Británie, a to 68,5 miliardy dolarů, z čehož odhadem 2,5 miliardy dolarů, tedy 3,6 %, představovala finanční pomoc Ukrajině. Evropa jako celek, včetně Ruska a Ukrajiny, zvýšila své výdaje meziročně o 13 %, což zpráva SIPRI popisuje jako “největší meziroční nárůst celkových evropských výdajů v období po skončení studené války”. Vojenské výdaje Ruska vzrostly podle odhadů o 9,2 % na přibližně 86,4 miliardy USD, což odpovídá 4,1 % HDP země v roce 2022, oproti 3,7 % v roce 2021. Ukrajina se po 640% nárůstu vojenských výdajů stala 11. největším obranářem na světě. Její vojenská zátěž byla zdaleka největší ze všech zemí a činila 34 % HDP. K dalším nejprudším meziročním nárůstům výdajů patřily Finsko s 36 %, Litva s 27 %, Švédsko s 12 % a Polsko s 11 %. Dr. Diego Lopes da Silva, vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI zaměřeného na vojenské výdaje a zbrojní výrobu, uvedl, že rok 2022 se pravděpodobně ukáže být jen začátkem masového zbrojení. “Invaze na Ukrajinu měla okamžitý dopad na rozhodování o vojenských výdajích ve střední a západní Evropě,” řekl. “To zahrnovalo víceleté plány několika vlád na zvýšení výdajů. “V důsledku toho můžeme důvodně očekávat, že vojenské výdaje ve střední a západní Evropě budou v nadcházejících letech nadále růst.” Světové výdaje na obranu však rostly v posledních dvou desetiletích ve světě obecně, tedy dávno před ukrajinským konfliktem.
Členové NATO se v roce 2014 zavázali, že do roku 2024 budou jejich na výdaje na obranu tvořit 2 % HDP, a ze zprávy SIPRI vyplývá, že v roce 2022 globální vojenské výdaje rostly již osmým rokem v řadě. Spojené státy pak s 877 miliardami dolarů zůstávají dlouhodobě zdaleka největším světovým vojenským plátcem, což představuje 39 % celkových světových výdajů. Čína, jejíž vojenské výdaje rostou již 28 let po sobě, je druhým největším světovým plátcem obrany a v roce 2022 vyčlení odhadem 292 miliard dolarů – o 4,2 % více než v roce 2021 a o 63 % více než v roce 2013. Indie je čtvrtým největším plátcem po Rusku s 81,4 miliardy USD, což je o 6 % více než v roce 2021 a o 47 % více než v roce 2013 a jde o odraz přetrvávajícího napětí na hranicích s Čínou i Pákistánem. Modernizace vybavení ozbrojených sil a vojenské infrastruktury podél sporné hranice s Čínou představovala 23 % celkové částky. Vojenské výdaje Saúdské Arábie pak v roce 2022 dosáhly odhadem 75 miliard USD, což je o 16 % více než v roce 2021. Jednalo se o první roční nárůst od roku 2018, který pole zprávy odráží vedoucí pozici království v koalici zemí, která od roku 2015 zasahují v Jemenu. Saúdská Arábie měla po Ukrajině druhou nejvyšší vojenskou zátěž na světě ve výši 7,4 % HDP. Dr. Nan Tian, další vedoucí výzkumný pracovník programu SIPRI zaměřeného na vojenské výdaje a zbrojní výrobu, uvedl: „Neustálý nárůst globálních vojenských výdajů v posledních letech je známkou toho, že žijeme ve stále nejistějším světě. Státy posilují vojenskou sílu v reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí, u kterého nepředpokládají, že by se v blízké budoucnosti zlepšilo.” Jednou z mála oblastí, kde se vojenské výdaje naopak snižují, je Afrika. Vojenské výdaje afrických zemí v roce 2022 činily 39,4 miliardy dolarů, což je o 5,3 % méně než v roce 2021 a o 6,4 % méně než v roce 2013.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.