Rozhovor: Evropská komise zahájila s Českou republikou a dalšími zeměmi Visegrádu řízení za nedodržování migračních kvót. !Argument se na celý problém a na poslední vývoj kolem něj ptal české europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné.
!Argument: Evropská komise rozhodla země Visegrádu konfrontovat a zahájí se třemi z nich Polskem, Maďarskem a Českou republikou řízení za to, že nerespektují migrační kvóty EU. Vyřeší to ten problém?
Kateřina Konečná: Samozřejmě, že ne. Zmiňované státy mají, dle mého soudu, velmi objektivní a faktické výhrady k tomuto mechanismu, a když je EU bude pouze nutit, aby ho přijali, pak se mechanismus nezmění. V rámci fotbalové terminologie by to šlo vyjádřit tak, že EU nejde po míči, ale po hráči, což samozřejmě není ani rozumné a už vůbec to není fér. Na jednu stranu má EU problém s brexitem a na druhou stranu nutí některé členské státy ohnout hřbet a přijmout něco, co tyto státy nepovažují za rozumné a do značné míry ani reálné. My se o migraci a možnostech řešení chceme bavit stejně jako zbytek zemí EU, ale prostě se nedomníváme, že kvóty jsou rozumným nápadem. Musíme si však bohužel uvědomit, že Česká republika v rámci vyjednávání zaspala. Nevyjednala si koalici a ještě tam poslala ministra Chovance, který neumí anglicky, takže tam nebyl nic platný.
!A.: O Slovensku se v souvislosti s řízením mlčí. Proč vlastně?
K.K.: Je vidět, že i samotní Slováci jsou z toho zaskočení a nechtějí ani spekulovat. Přitom Slovensko podalo proti přerozdělování migrantů žalobu k Soudnímu dvoru EU a pan Kaliňák označil migrační kvóty za neúspěšné a výsledky za katastrofální. Ne že bych to Slovákům přála, ale obávám se, že v tomto budou země V4 namočené rovnocenným dílem. Ovšem kvóty nejsou naplňovány napříč EU a tady se trestají jen ti vybraní.
!A.: Evropský argument pro kvóty je, že jde o solidaritu s jinými evropskými zeměmi a že země Visegrádu jsou něco jako „paraziti“. Chtějí jen brát a nechtějí dávat. Je to podle Vás pravda?
K.K.: S tím nesouhlasím. Všichni přece víme, že uprchlíci do České republiky nechtějí a radši by do Německa a Skandinávie, kde mají větší šanci se integrovat na trhu práce a mít větší platy, plus je tam již etablovaná muslimská komunita, což je zcela pochopitelné. Pokud tohle víme a přitom donutíme proti jejich vůli 2691 osob, aby žili v České republice a ještě intenzivně kontrolovali, že v České republice zůstanou, abychom nebyli vystaveni kritice ze strany EU, pak po nás Komise nežádá nic jiného, než porušit jejich lidská práva, případně na ně uvalit policejní dohled jako na zločince, či je všechny uzavřít a kontrolovat, přestože jsou zcela nevinní. Pak bychom však byli opět kritizováni za nedůstojné zacházení a České republika by byla očerňována na Radě Evropy a v Evropském parlamentu. Komisi naprosto nezajímá, že nás staví do pozice, ze které se nemůžeme s úctou dostat a že se již staráme a plně integrujeme mnoho Ukrajinců prchajících před občanskou válkou. Oni nejsou solidární s naší situací.
!A.: Jak moc nás migrační krize jako region poškodila z hlediska řekněme image? Máte zkušenosti z evropské politiky a někdy se zdá, že západní Evropa se cítí pohodlně, když nás může zařadit… no prostě na Východ, který je třeba stále europeizovat. Nebo je to jen mediální a klamný dojem?
K.K.: Obávám se, že toto dělení bylo v EU vždycky, ale je pravdou, že někdy je silnější a někdy slabší. Migrační krize rozdělila EU na země přímo krizí postižené (myšleno zejména Itálie a Řecko), hraniční, pak na ty, které v ní vidí příležitost (zejména Německo) a pak i ty, které v ní vidí možné komplikace a hrozby (sem počítám i země V4). Vždyť všichni chápeme, že Itálii a Řecku je třeba pomoci, ale každý stát by se měl na základě znalostí o svých možnostech a kapacitách rozhodnout, jak jim pomůže. Zcela odmítám, aby se na nás jiné členské země dívaly z patra, jenom protože nechápou a nemohou ani chápat česká specifika v pohledu na tuto problematiku.
!A.: Pan předseda EK Juncker byl v Praze, kde ale sliboval miliardy pro chudé Čechy v podobě strukturálních fondů a mluvil o nutnosti něco dělat s velkými rozdíly napříč EU. Hubené české platy prý rozzlobily Brusel. S ohledem na to, že kapitalismus z rozdílů žije, jak si vysvětlit, že předseda Juncker nyní mluví o překonání rozdílů, které často vydělávají miliardy nadnárodním korporacím? Vydá se EU na cestu socialismu?
K.K.: Pan Juncker takto ukazuje, že metoda cukru a biče je mu osobně nejmilejší. Nabídka zní jasně, když přijmeme kvóty, přijdou miliardy pro chudé Čechy v podobě strukturálních fondů, a když ne, priority se změní. Myšlenka, že by Juncker, otec daňových rájů v Evropě, chtěl vydat EU na cestu k socialismu je pravděpodobná asi jako, že uvidíme soud s Bushem a Blairem za válku v Iráku.
!A.: Je evropský kvótový systém přerozdělování migrantů fungujícím nástrojem k řešení migrace? Jsou to jen tyto tři země, kdo kazí “partu”?
K. K.: Problém je stále v tom samotném systému kvót a v jeho realizaci. Uvědomme si jen, jak dlouho se o kvótách, již bavíme a k dnešnímu dni jsou naplněny jen ze 12 %. Te přece není chyba České republiky, Polska a Maďarska. Já vidím hlavně chyby v zahraniční politice, důsledky bezhlavého vojenského jednání některých států NATO, nedostatečně efektivní rozvojovou pomoc a trestuhodně špatnou poválečnou rekonstrukci některých států. Osobně vidím největší problémy EU a i jednotlivých členských států v pozdní reakci, v neschopnosti se dohodnout, v nátlakové politice, ve svalování viny na druhé. Partu kazí ten, který nechce najít společné řešení a který na místo argumentace používá nátlak.
Ilustrační obrázek: Facebook Kateřiny Konečné