Keller bez cenzury: Jan Keller dnes píše o tom, jak mizí česká střední třída, ale někteří to považují díky jednoduché fintě za úspěch.
Na samém konci minulého týdne jsme si mohli v jednom z našich pro vládu nejvyváženějších médií přečíst pozoruhodný článek s názvem Patříte do střední třídy? Potom vás drahota neohrozí. Článek se odvolává na nedávno publikovanou studii výzkumného ústavu Ifo v Mnichově, která má varovný tón a je věnována aktuální situaci středních vrstev v Německu.
Za příslušníky středních vrstev jsou ve zmíněné studii považovány domácnosti s čistým měsíčním příjmem v rozmezí 75 % až 200 % příjmového mediánu (medián je hodnota, která dělí příjmovou škálu přesně na dvě poloviny). Takový postup není nijak neobvyklý, bývá užíván častěji než intervaly příjmu průměrného, který bývá zkreslen existencí třeba i jen malého počtu domácností s horentními výdělky.
Podle tohoto kritéria patří do středních vrstev 63 % německých domácností. V naší zemi patří podle téhož kritéria do středních vrstev plných 69 % domácností. Autor článku z toho dovozuje, že v Česku je vyšší podíl populace než v Německu imunní vůči zdražování.
Tok jeho úvah je o to zvláštnější, že dobře ví (neboť to sám uvádí), že v roce 2007 patřilo v Česku podle stejného kritéria do středních vrstev dokonce 73% populace.
Podíl těch skutečně bohatých (příjmy vyšší než dvojnásobek mediánu) je v Německu (8 %) a v Česku (7 %) srovnatelný. Zato chudými vrstvami (s příjmy nižšími než 75 % mediánu) Německo (29 %) oproti Česku (24 %) oplývá. Pokud by náš autor použil stejnou metodiku na domácnosti francouzské, zjistil by, že ve Francii patří do nejnižších příjmových vrstev dokonce 30 % domácností. A to tam budují vyspělou kapitalistickou ekonomiku bez přerušení už od konce druhé světové války. V Česku byla naopak střední třída ještě v roce 2007, tedy patnáct let po pádu totality početnější než dnes. Není to trochu podivné?
Jak se nám vlastně podařilo i při zmíněném poklesu podílu příslušníků středních vrstev předehnat ve středostavovské blahobytnosti Německo i Francii? Jak je možné, že jsme je předehnali i přesto, že naše mzdy jsou v průměru oproti těm jejich jen třetinové? Stačí k tomu jednoduchá finta. Musí chybět porovnání výše příjmů jednotlivých vrstev mezi zeměmi v relaci na cenovou hladinu v těchto zemích. Až potom bychom zjistili, jestli náhodou nemají nižší vrstvy v Německu stejnou nebo třeba i vyšší kupní sílu než střední vrstvy v Česku. A neměla by chybět informace o tom, jaké procento svých příjmů vydají domácnosti v porovnávaných zemích na takzvané vynucené výdaje (bydlení, energie, voda, základní potraviny).
Bez těchto údajů nevypovídá samotná příslušnost ke střední třídě vůbec nic o odolnosti domácností vůči zdražování. Samotný název článku tedy zavání dezinformací a někdo by ho měl nahlásit pokračovatelům pana Klímy.
Stejný článek mohl napsat podobně snaživý autor třeba v Bangladéši anebo v Burkině Faso. Vezměme si extrémně chudou zemi, ve které pobírají domácnosti řekněme desetinu toho, co u nás. Příjmový medián by této bídné úrovni odpovídal a pokud by byl v intervalu 75 % až 200 % kolem něj soustředěn stejný podíl domácností jako v České republice, bylo by obyvatelstvo dané země právě tak odolné vůči jakémukoliv zdražování jako Česko. A pochopitelně odolnější než Německo anebo Francie.