Poprvé od roku 1973 se zasedání světových organizací konala na africkém kontinentu. Jaké byly výstupy?
Mezinárodní měnový fond v sobotu v marockém Marrákeši oznámil, že se členské státy MMF dohodly na zvýšení svých příspěvků tomuto globálnímu věřiteli a na tom, že Africe přidělí třetí místo ve výkonné radě. Představitelé MMF též vyzvali své členské země, aby zvýšily financování institucí tak, aby mohly lépe podporovat místní vlády v boji proti chudobě a změně klimatu. “Shodli jsme se na tom, že je důležité podpořit inkluzivní a udržitelný růst tím, že pokročíme v naší klimatické a digitální agendě. Nadále silně podporujeme úsilí o řešení dluhové zranitelnosti. Oslavili jsme uzavření mezery ve financování Svěřeneckého fondu pro snižování chudoby a růst, abychom mohli pokračovat v pomoci nejzranitelnějším členům,” uvedla Nadia Calvinová, předsedkyně Mezinárodního měnového a finančního výboru.
Spravedlnost v rozhodovacím procesu MMF a rozvojová pomoc byly body, které patřily k deklarovaným cílům výročního zasedání MMF a Světové banky. Rozdělování kvót totiž v současné době zvýhodňuje vyspělé ekonomiky, zejména evropské země, na úkor hlavních rozvíjejících se zemí v čele s Čínou a Indií, které již několik let volají po reformě systému. Západní země tvrdí, že jsou této myšlence v zásadě otevřeny, ve skutečnosti se však zdráhají a obávají se, že by se posílila role Číny v MMF. “Je čas na solidaritu. Ale solidarita, když je tolik napětí, se buduje těžko. A přesto se nám to podařilo. Naše jednání končíme se čtyřmi cíli, které jsme si před jednáním stanovili, a všechny jsme splnili,” uzavřela bulharská reprezentantka Kristalina Georgievová, která je v současnosti výkonnou ředitelkou MMF. Ačkoli se rozdělení hlasů nezměnilo, MMF se dohodl na rozšíření své správní rady z 24 na 25 členů, aby získal další křeslo pro Afriku, která dosud měla dvě.