Ceny v Argentině znovu poskočily o desítky procent. Vláda slibuje, že jde o přechodnou nutnou součást hospodářských změn.
Během uplynulých dvou týdnů vlády nového argentinského prezidenta Javiera Mileie došlo v zemi k dalšímu dramatickému zdražování a inflaci. Když se Milei stal v listopadu 2023 prezidentem, činila inflace v Argentině něco kolem 160 procent.
Od 10. prosince, kdy Milei nastoupil do úřadu a rychle devalvoval argentinskou měnu, však ceny rostou závratným tempem. Mnozí argentinští občané se začínají obávat, jak jejich firmy a jejich domácnosti zvládnou nápor krize, která se stále prohlubuje. Podporovatelé současného prezidenta nicméně zatím věří, že současné kroky jsou nutné k tomu, aby se zemi nakonec dařilo.
Například cena hovězího masa stoupla o 73 procent, cena cukety, která se dává do salátů, se zvýšila o 140 procent. Za natankování platí Argentinci 60 procent navíc, dětské pleny stojí dvakrát více než minulý měsíc. Ceny rostou tak rychle, že neexistuje způsob, jak by s nimi mzdy a lidé mohli udržet krok.
Mluvčí argentinského prezidenta Manuel Adorni uvedl, že zrychlující se inflace je nevyhnutelným důsledkem konečné nápravy deformované argentinské ekonomiky. „Zůstala nám spousta problémů a otevřených otázek, které musíme začít řešit,“ řekl. „Nevyhnutelně budeme procházet měsíci vysoké inflace,“ dodal.
Sám prezident Milei v inaugurační řeči prohlásil, že vysoká inflace bude v následujících měsících nevyhnutelná a že proměna ekonomiky bude bolet.
Argentinská ekonomika je už několik let v krizi. Jejími hlavními projevy jsou chronická inflace, růst chudoby a pokles hodnoty národní měny. Právě dlouhodobé hospodářské problémy nakonec vedly ke zvolení kritika dosavadních levicových vlád Javiera Mileie.
Dva dny po svém nástupu do funkce začal Milei snižovat státní výdaje včetně spotřebitelských dotací a devalvoval peso o 54 %, čímž se vládní směnný kurz výrazně přiblížil tržnímu ocenění. Devalvace pesa okamžitě vedla ke zdražení všech dovozů.
Na konci prosince Milei učinil další velký krok k přebudování vlády a celé ekonomiky vydáním mimořádného prezidentského dekretu, který výrazně snižuje roli státu v ekonomice a ruší řadu regulací. Někteří ale kritizovali ústavnost tohoto kroku, protože prezident jím obešel parlament (ve kterém nemá většinovou podporu).