Generální tajemník Jens Stoltenberg předpokládá, že osmnáct členských států NATO v roce 2024 splní alianční cíl vydávat na obranu ekvivalent 2 % hrubého domácího produktu.
Ve středečním projevu v Bruselu před setkáním představitelů obrany z 31 členských států NATO generální tajemník uvedl, že počet států, které tuto hranici splňují, v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu rychle vzrostl. Podle Jense Stoltenberga pak jde o “šestinásobný nárůst” oproti roku 2014, kdy tento cíl splnily pouze tři země. Jeho optimistická vyjádření jsou zejména právě ve vztahu k Rusku. “Neměli bychom v Moskvě ponechat žádný prostor pro špatnou kalkulaci nebo nedorozumění ohledně naší připravenosti a našeho závazku, našeho odhodlání chránit spojence,” řekl doslova Stoltenberg ve svém prohlášení. Ocenil rovněž nedávné pokroky Ukrajiny v Černém moři jako “velký úspěch” poté, co Kyjev oznámil, že zničil ruskou válečnou loď. Ukrajina prý použila bezpilotní námořní letouny naplněné výbušninami k útokům na ruské válečné lodě ve snaze vytlačit je z některých částí Černého moře. To Ukrajině umožnilo otevřít námořní koridor podél tradičně klíčové exportní trasy. Kreml se k tvrzením Ukrajiny odmítl vyjádřit.
Vedení NATO zároveň vyjádřilo obavy z návratu bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa do Bílého domu. Politický šéf aliance uvedl, že američtí partneři v NATO za posledních deset let zvýšili výdaje o 600 miliard dolarů, a zároveň varoval, že Trump zpochybněním závazku Washingtonu vůči spojencům podkopává jejich bezpečnost. Trump dlouhodobě kritizuje financování a výši výdajů států NATO. O víkendu pravděpodobný republikánský kandidát v listopadových volbách v USA zpochybnil ochotu země podporovat “delikventní” členy aliance, pokud by na ně zaútočilo Rusko. “NATO má schopnosti, máme odhodlání chránit a bránit všechny spojence,” pokračoval, dodal však: “Nevidíme žádnou bezprostřední hrozbu vůči žádnému spojenci NATO.” Trumpův komentář posléze kritizoval například i německý kancléř Olaf Scholz. Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že republikánský kandidát riskuje poškození transatlantických vztahů a mohl by “nakonec podřezat větev, na které Amerika sedí”. Vláda v Berlíně zvyšuje výdaje na obranu od roku 2022 a letos na ni prostřednictvím běžných a zvláštních rozpočtových výdajů vyčleňuje částku odpovídající 71,8 miliardám eur (76,8 miliardy Kč). Celková částka výdajů na obranu je pak utajovaná. Německo tak poprvé od konce studené války dosáhne cíle 2 % HDP.