Cena zlata v poslední době výrazně roste, ukazuje aktuální graf týdne, ve kterém se rovněž dozvíte, co je za tímto nárůstem.
Zlato se dostalo na cenu 2 170 USD za trojskou unci. Co stojí za nárůsty cen zlata v poslední době?
Jedná se o kombinaci řady faktorů, z nichž některé jsou dlouhodobě známé. Například víme, že pokud americká centrální banka snižuje úrokové sazby, pak cena zlata obvykle roste.
Mohou tu být ale i jiné faktory. Američtí analytici hodně hovoří o dedolarizaci, která se stává klíčovým ekonomickým tématem, a to nejen v rámci skupiny zemí BRICS. Dedolarizace se stala pro řadu zemí víc než jen rétorikou, ale skutečně politickou prioritou. Mohou za to samozřejmě sankce uvalené na řadu zemí, včetně Ruské federace. Odstrašující způsob je pak zabavení ruských aktiv (300 mld. USD). Ostatní země si uvědomují, že mohou být další na řadě – pokud se znelíbí americkým představitelům.
Poptávka po zlatu roste, a to zejména ze strany centrální bank. Tendence k posílení monetárního zlata v devizových rezervách už nějakou dobu trvá, vidíme, že tento trend posiluje od druhé poloviny roku 2022.
Údaje World Gold Council ukazují, že nákupy zlata centrálními bankami jsou historicky rekordní. Mezi pět největších nákupčích v posledním čtvrtletí 2023 patří i ČNB. Na prvním místě je Turecko, pak Čína, Polsko, ČR a Katar.
Velmi významné nákupy v posledních letech, což víceméně odpovídá i podílu zlata na devizových rezervách, učinily hned tři země BRICS – Čína (která v této kategorii i absolutně dominuje), Indie a Ruská federace.
Geopolitická situace je extrémně vyhrocená. Nejde jen o konflikt na Ukrajině, v západní Asii (Gaza, Húsiové v Jemenu), ale i posilování americké vojenské přítomnosti na Tchaj-wanu. V dobách tak nebezpečných jako je ta současná, ceny zlata rostou.
