Turecko a Arménie po desetiletích nepřátelství obnovují dialog a obě země zvažují znovuotevření svých společných hranic.
Historickým momentem bylo setkání arménského premiéra Nikola Pašinjana s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v červnu 2025, které představovalo první oficiální návštěvu arménského představitele v Turecku. Napětí mezi státy dlouhodobě vycházelo z masakrů Arménů v Osmanské říši a z turecké podpory Ázerbájdžánu v konfliktu o Náhorní Karabach, kvůli němuž Turecko v roce 1993 hranici uzavřelo, uvádí Deutsche Welle.
Od roku 2022 však dochází k postupnému sblížení a Arménie již netrvá na tom, aby Ankara uznala události z roku 1915 jako genocidu. Po mírové dohodě mezi Arménií a Ázerbájdžánem se zvýšila naděje na normalizaci vztahů a otevření dvou hraničních přechodů Alican a Akyaka, které jsou uzavřeny více než tři desetiletí. Arménie už dokončila přípravy a práce na turecké straně jsou v pokročilé fázi.
Obchod mezi zeměmi nyní probíhá nepřímo přes Gruzii v hodnotě 300–350 milionů dolarů ročně, ale experti odhadují, že po otevření hranic by mohl rychle vzrůst až na 1 miliardu dolarů. Očekává se také rozvoj nových logistických, energetických a telekomunikačních tras. Proces však zpomaluje regionální nestabilita způsobená válkou mezi Íránem a Irákem.
Východoturecké provincie patří k nejchudším oblastem země a doufají, že otevření hranic přinese ekonomické oživení, zejména díky obchodu a cestovnímu ruchu. Další významnou iniciativou je tzv. Trumpův koridor – plánovaný železniční a silniční projekt přes Arménii, který má propojit Ázerbájdžán, jeho exklávu Nachičevan a Turecko. Tento koridor má posílit transkaspickou dopravní trasu a zkrátit přepravu mezi Čínou a Evropou. Turecko již zahájilo výstavbu části trasy, jejíž dokončení se očekává v roce 2028.
Více se dozvíte zde.