Co se skutečně odehrálo v uplynulém týdnu – bez filtrů, bez zkratek a bez mainstreamového rámování, na to odpoví Ilona Švihlíková ve svém Glosáři.
Přepis pomocí AI:
Dobrý den, je tu další glosář, tedy další ohlédnutí nad uplynulým týdnem. K Velikonocům patřily zelené i kvetoucí stromy, sasanky i orseje. Pár věcí je na svém místě, když teda minulý pátek v Praze padal déšť se sněhem.
Myslím, že pokud vám zbyly nějaká vejce, neuvědomujete si dost dobře, kolik vlastně stojí. Takže typy na pomazánku od tohoto podcastu nečekejte. Pojďme se místo toho podívat do oblasti západní Asie, protože, jak už dobře víte, jsem alergická na používání termínu Blízký východ, koloniálního britského termínu.
Trump hrozil vymazáním Íránu potažmo celé civilizace, z mapy. Výhružky tohohle typu jsme naposledy slyšeli od Hitlera. On se zcela přestal ovládat, nikdy to nebyla jeho silná stránka, ale teď se zdá, že je v totálních koncích a začíná to vadit i jeho velkým příznivcům.
Pákistán se snaží sehrát roli prostředníka vyjednávání, což je docela dost velká facka Indii, která se v té krizi zachovala velmi hloupě. Pákistán má samozřejmě zejména ekonomicky za zády Čínu a její vliv bych i zde vůbec nevylučovala. Prvotního kola jednání se zúčastnil i americký viceprezident J.D. Vance, kterému lze přičíst k dobru to, že byl proti válce velmi silně.
To ale nijak nedopadlo, to prvotní jednání, samozřejmě, že Írán bude chtít reparace a bude chtít získat přístup ke zdrojům, protože velká část jeho země byla zničena a obnova bude stát hodně peněz. Někteří už počítají s tím, že bude vybírat mýtné u Hormuzského průlivu a zdá se, že konflikt bude eskalovat právě k tomuto klíčovému bodu, který ale, jak jistě víte, byl před válkou zcela průjezdný bez problémů. Já jsem si říkala, že to bude konflikt mezi Ruskem a NATO, kde určitou roli hraje Ukrajina, který změní světovou ekonomiku a vytvoří novou bezpečnostní architekturu.
A nakonec to možná spíš bude ta perská říše. Uvidíme. Mimochodem, v delegaci, která putovala do Islámábádu, byl i profesor Marandí, na kterého na Twitteru některé sionistické svině vypsaly odměnu.
Zatím ale stále žije. Jinak nebudu v této zemi ani rozšiřovat, co o Netanjahuovi a o státu Izrael říkali vysocí představitelé Turecka, turecký ministr zahraničí, nebo pakistánský ministr obrany. U nás v periferii, která očividně miluje sionismus, by to nedopadlo dobře.
Máme tu ovšem své starosti. Řešíme ceny pohonných hmot a to, jak vláda stanovila nebo nestanovila marže, respektive jejich stropování. Najednou se prý dozvídáme, že trh je dostatečně konkurenční a že tohle opatření ani nebylo třeba.
Já si pamatuju z doby před třemi roky, jak moc jsme měli ty konkurenční trhy a jak silná u nás byla maržově-zisková inflace. Nedivím se tedy, že vláda sáhla k těmto opatřením. Určitě si blížší analytický pohled zaslouží jak marže, tak kombinace s opatřením snížení spotřební daně u nafty.
Tam je to fixní částka a ta se okamžitě promítne do ztráty daňového inkasa. Klíčový problém bude ovšem nedostatek paliv. To už je nyní patrné u letectví.
Ale nebude to omezeno jen na tuhle kategorii. Zdá se ale, že mnoho zemí v EU se stále tváří, že je to pohoda jazz a vlastně se nic neděje. Nechci se věnovat hudební kulturní frontě, která si zase rozdávala ceny a nadávala na jakoukoli vládu, respektive na vládu, která není její.
Děje se toho hodně a člověk musí věnovat svůj čas a pozornost důležitým věcem. Jinak si pod vlivem mainstreamových médií začne myslet, že pár šašulů, a v tom patří i poslanci a europoslanci, je snad nějak důležitý. Kdybychom jim nevěnovali náš čas, tak po nich pes neštěkne.
Jsou bez obsahu, bez výsledků, bez myšlenky. Věnujme čas tomu, co stojí za to. Tento podcast namlouvám před výsledky maďarských voleb.
Je patrné, že EU nasadila velmi mocné a silné páky, včetně finančních, aby se Orbána zbavila. Pokud se to povede, tak tu máme nejen Benešovy dekrety znova na stole, nad tím budou naši stoupenci srazu sudeťáků v Brně asi jásat, ale samozřejmě i velmi osamoceného Roberta Fica. Přátelé, český premiér to opravdu není ani Orbán, ani Fico.
On je rozdíl mezi politickou statečností a intelektem a mezi ryzím oportunismem. Každopádně to bude velmi obtížná situace, která může proměnit výrazně chování EU. Myslím, že spíše směrem k horšímu.
K orientaci je to samozřejmě náš !Argument, kde píšeme o klíčových tématech podstatně dříve, šířeji a lépe než mainstream, který si řady témat vůbec nevšímá nebo je pokřiví a deformuje tak, jak on potřebuje. Já velmi ráda poslouchám třeba čínskou televizi CGTN, která pořádá řadu úžasných diskuzí. Opravdu diskuzí, ne že je tam pět lidí, kteří se všichni vrhnou na jednoho s opozičním hlasem, včetně moderátora, snaží se ho ušlapat.
Na CGTN vystupují lidé z celého světa. Je to tak osvěžující to slyšet. Je tam i důstojné zastoupení Afriky, jde se do hloubky, řada témat se probírá opakovaně v půlhodinových formátech.
A je to samozřejmě v angličtině, protože čínsky už se ve svém věku bohužel nenaučím. Stačí, jak válčím s tou ruštinou. Už to není úroveň neandrtálce, je to úroveň polo-neandrtálce.
Co nás čeká v příštím týdnu, kromě rozboru výsledků maďarských voleb? Čeká nás také aprílové počasí. A pro něj i pro politiku platí, že je třeba být dobře připraven a vhodně oblečen. Tak ať se vám příští týden v obojím daří.
Text přepisu není jazykově upravován. Děkujeme za pochopení.